Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 126/2021-58

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 544,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 877,31 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 497,46 Kč a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 6. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 6 881,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 758,78 od 17. 5. 2018 do 30. 5. 2018, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 667,57 Kč od 31. 5. 2018 do 9. 7. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 667,57 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 786,10 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 730 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 877,31 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 497,46 Kč a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 6. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení částky 6 881,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 758,78 od 17. 5. 2018 do 30. 5. 2018, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 667,57 Kč od 31. 5. 2018 do 9. 7. 2019, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 667,57 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 786,10 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 730 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba nyní právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které zřídila a vedla žalovanému bankovní účet č. bankovní účet, současně umožnila žalovanému čerpat povolený debetní zůstatek jako produkt anonymizováno. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr v celkové výši 22 758,78 Kč a s úhradou tohoto závazku se dostal do prodlení, proto původní věřitel dle čl. I odst. 44 všeobecných obchodních podmínek pohledávku zesplatnil a zaslal žalovanému oznámení o zesplatnění. Dne 16. 6. 2020 uzavřel původní věřitel a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupil původní věřitele pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Dne 29. 6. 2020 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva k plnění, avšak ani poté žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 30. 6. 2021 upřesnila, z čeho se skládá jí požadovaný nárok, konkrétně se domáhala zaplacení částky 22 758,78 Kč představující jistinu, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 786,10 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 22 758,78 Kč od 17. 5. 2018 do 9. 7. 2019 a následně ve výši 10 % ročně z částky 22 758,78 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným dne 10. 9. 2008 má soud za prokázané, že se původní věřitel zavázal vést žalovanému běžné účty, součástí smlouvy byly i uveřejněné podmínky, sazebník a úrokový lístek.

4. Ze všeobecných obchodních podmínek právnická osoba má soud za prokázané, že obsahují obecná pravidla všech produktů a služeb, které banka nabízela, přičemž podmínky čerpání anonymizováno byly uvedeny na str. 34 a obsahovaly jak podmínky pro čerpání, tak úročení či oprávnění banky v případě evidence splatného anonymizováno.

5. Z žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne 4. 4. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný uvedl jako čistý měsíční příjem za 3 měsíce částku 15 000 Kč, celkový měsíční příjem domácnosti ve výši 30 000 Kč, počet zdrojů příjmu jeden. Ostatní nezbytné měsíční náklady vyčíslil částkou 0 Kč, dále uvedl, že nemá žádné srážky ze mzdy a nevyživuje žádnou osobu, bydlí u rodičů a je svobodný.

6. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalovaným a bankou dne 10. 9. 2008 má soud za prokázané, že k 4. 4. 2017 se smluvní strany dohodly na tom, že bude žalovaný oprávněn běžný účet č. bankovní účet přečerpat do limitu 18 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % ročně, úroková sazba splatného anonymizováno byla sjednána ve výši 24 % ročně, úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 % ročně. Poplatek za čerpání povoleného debetu činil 29 Kč měsíčně. Poplatek za oznámení o převodu na splatný anonymizováno činil 200 Kč, vedení splatného anonymizováno činilo měsíčně částku 49 Kč, výzva ke splatnosti úvěru byla za 300 Kč, zaslání každé upomínky činilo částku 600 Kč, poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku anonymizováno činilo měsíčně 300 Kč, poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet činilo 10 % povoleného limitu, minimálně 500 Kč.

7. Ze sazebníku poplatků má soud prokázáno, že pod bodem D jsou uvedeny poplatky za úvěrové produkty, přičemž pro produkt anonymizováno činil poplatek za vedení povoleného debetního zůstatku částku 29 Kč měsíčně, zaslání upomínky částku 250 Kč, sankční poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného na úvěrový účet 10 % povoleného limitu, minimálně 500 Kč, výzva ke splatnosti úvěru byla vyčíslena na 300 Kč.

8. Z výpisu z běžného účtu č. 2017 má soud za prokázané, že počáteční zůstatek činil částku minus 17 917,63 Kč končený zůstatek činil částku minus 17 862,28 Kč, přičemž tento měsíc byl žalovanému účtován poplatek za kontokorentní úvěr ve výši 29 Kč a úrok z povoleného debetu ve výši 289,15 Kč.

9. Z výpisů z běžného účtu č. 2017 /8-4 má soud za prokázané, že byl žalovanému za toto období účtován celkem 5 x poplatek za kontokorentní úvěr ve výši á 29 Kč (celkem 145 Kč) a úrok za povolený debet v částkách 318,51 Kč (31. 8. 2017), 326,63 Kč (31. 7. 2017), 286,19 Kč (30. 6. 2017), 324,43 Kč (31. 5. 2017) a 266,06 Kč (30. 4. 2017); celkem tedy úrok činil částku 1 521,81 Kč. Ve všech výpisech za uvedené období se počáteční zůstatek pohyboval v částce okolo minus 17 000 Kč a konečný zůstatek se též pohyboval v částce minus 17 000 Kč.

10. Z výpisů z běžného účtu č. 2017 /12-10 má soud za prokázané, že byl žalovanému účtován 3x poplatek za kontokorentní úvěr ve výši á 29 Kč, úrok za povolený debet ve výši 333,60 Kč, 325,33 Kč a 336,17 Kč, úrok za nepovolený debet ve výši 29,64 Kč a 52,76 Kč a dále poplatky za překročení či vymáhání ve výši 3 x 600 Kč a 2 x 300 Kč. Dále má soud za prokázané, že se záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného zvýšil a to z počátečního zůstatku (období 2017) ve výši minus 17 862,28 Kč na konečný zůstatek v období 2017 ve výši minus 20 458,78 Kč.

11. Z ukončení poskytování flexikreditu k běžnému účtu č. bankovní účet ze dne 1. 1. 2018 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyrozuměn o tom, že mu s okamžitou platností byl zrušen povolený limit přečerpání běžného účtu. Žalovanému byl započten poplatek ve výši 200 Kč za odeslání tohoto oznámení o zrušení.

12. Z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení anonymizováno ze dne 12. 1. 2018 má soud za prokázané, že byl žalovaný informován o otevření úvěrového účtu číslo na který byl převeden dluh ve výši 22 758,78 Kč.

13. Z oznámení o zesplatnění ze dne 16. 5. 2018 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění částky ve výši 22 758,78 Kč k 16. 5. 2018, přičemž byl vyzván k úhradě této částky do 30. 5. 2018.

14. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 má soud za prokázané, že konečný zůstatek na tomto účtu činil částku 22 758,78 Kč, což bylo uvedeno jako částka splatné jistiny, splatný úrok z prodlení byl vyčíslen na částku 1 786,10 Kč. Za uvedené období nebyla evidována žádná transakce v daném zúčtovacím období.

15. Z potvrzení společnosti právnická osoba má soud za prokázané, že tato společnost (tj. původní věřitel) potvrdil úplatu za pohledávky postoupené v rámci seznamu ze dne 16. 6. 2020 ke smlouvě o postoupení pohledávek, přičemž příslušná částka byla na účet původního věřitele připsána dne 17. 6. 2020.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným, přičemž pohledávka za žalovaným byla v seznamu označena na řádku číslo.

17. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2020 má soud prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobkyni.

18. Z výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky ze dne 29. 6. 2020 a podacího archu z téhož dne má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 29. 6. 2020 na adresu adresa, upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru a byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 24 544,88 Kč do 7 dnů od doručení výzvy na účet žalobkyně.

19. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

20. Dle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (odst. 1). Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 (odst. 2 písm. b)).

25. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

26. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)

27. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům, tj. pravidelně splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr spočívající v možnosti přečerpání běžného účtu až do limitu 18 000 Kč a k tomu splácet sjednaný úrok ve výši 21,99 % ročně a související poplatky. Nebylo prokázáno, že by původní věřitelka vůbec zjišťovala pravidelné a nezbytné výdaje žalovaného, když v kolonce„ ostatní nezbytné měsíční náklady“ byla uvedena částka 0 Kč. Sice bylo v žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, avšak toto nebylo žádnou u podloženo, nadto se jednalo o dospělého člověka, který měl zaměstnání, proto je běžné, aby se podílel na nákladech domácnosti. Nadto není ani jasné, zda bydlel u rodičů na adrese adresa, kterou uvedl do žádosti jako korespondenční adresu nebo zda jeho rodiče bydleli na adrese adresa, což byla adresa trvalého bydliště žalovaného (na tuto adresu i žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, Náklady na bydlení se pak v obec mohou výrazně lišit, zejména ohledně výše nájmu, oproti mimopražským lokalitám). Dále je zcela nepodložený celkový čistý příjem domácnosti, když byla v žádosti pouze zaznamenána částka 30 000 Kč, ačkoli žalovaný uvedl, že má jeden zdroj příjmu a to v částce 15 000 Kč (ani tento příjem nebyl jakkoli podložen – např. kopií výplatní pásky). Původní věřitelka neměla vůbec žádné informace o pravidelných a nezbytných výdajích žalovaného, proto nemohla dostát své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, že porovná jeho příjmy a výdaje (nadto i příjmy měla podložené toliko tvrzením žalovaného uvedeném v žádosti o povolení debetního zůstatku). Původní věřitelka si tak nemohla s odbornou péčí vyhodnotit, že bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Nadto je třeba upozornit i na skutečnost, která vyplývá z výpisů z účtů žalovaného za období 2017 /12-4, a to, že žalovaný hospodařil s nulovou rezervou. Z předložených výpisů je patrné to, že každý měsíc utratil stejnou částku, která byla na účet připsána, ba dokonce se jeho finanční situace od záznamů z výpisu č. 2017 ještě zhoršovala.

28. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věřitelka řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované původním věřitelem při jednání vyzvat a poučit ji podle ,3 Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované usnesením ze dne 3. 5. 2021, č. j. -30. Žalobkyně na základě této výzvy předložila soudu toliko u Žádost o povolení debetního zůstatku anonymizováno bez dalších dokladů, které by prokazovaly údaje zapsané v této žádosti. Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených v žádosti o povolení debetního zůstatku nemohla mít původní věřitelka bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně splácet.

29. Jelikož původní věřitelka nesplnila svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení původní věřitelky za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu , neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Soud vycházel z výpisu z běžného účtu č. 2017, neboť z následujících výpisů je patrné, že žalovaný kontokorent již nečerpal – čerpaný kontokorent se navyšoval pouze o poplatky a úroky. Jelikož žalovaný čerpal jistinu ve výši 15 877,31 Kč (od konečného zůstatku na výpisu z účtu č. 2017 ve výši 17 862,28 Kč odečetl soud poplatky za kontokorentní úvěr ve výši á 29 Kč a úroky z povoleného debetu (celkem částku 1 974,97 Kč)) a na tuto jistinu žalovaný ničeho nezaplatil, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 877,31 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 31. 5. 2018 do 9. 7. 2019 (v kapitalizované výši 1 497,46 Kč) a ve výši 10 % ročně z této částky od 12. 6. 2020 do zaplacení (výrok I). Žalovaný byl dopisem nazvaným Oznámení o zesplatnění vyzván k zaplacení dlužné částky do 30. 5. 2018, proto byl ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od 31. 5. 2019 v prodlení s úhradou svého dluhu. Výše úroku z prodlení pak odpovídá

30. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnutou jistinu podle

31. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na požadované poplatky ani smluvní úrok a dále na zákonný úrok z prodlení za období od 17. 5. 2018 do 30. 5. 2018, neboť v tomto období nebyl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení , když žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná. Jelikož byl návrh ve věci samé podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně (srov. např. sp. zn. , , ), přiznal soud žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 65 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 730 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 982 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 544,88 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Výslednou částku soud snížil na 30 % hodnoty, tj. na 730 Kč po zaokrouhlení na celé jednotky, neboť započetl vůči úspěchu žalobkyně, který činil 65 % úspěch žalovaného, který činil 35 %.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.