Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 92/2021-22
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 000 Kč, představující dluh žalovaného ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené dne 11. 9. 2014 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (spol. právnická osoba – dále právnická osoba) a žalovaným, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal zaplatit jí ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl mezi právnická osoba a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně zařízení zařízení číslo ED3 zařízení EMTA (SN:MAC: číslo), kdy převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 22. 9. 2014. Žalovaný však řádně nehradil poskytované služby, proto využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 6. 5. 2015 a žalovanému poskytla náhradní lhůtu ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala právnická osoba s žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zařízení právnická osoba nevrátila, byla žalovaná povinna uhradit právnická osoba smluvní pokutu dle ceníku právnická osoba ve výši 2 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku nezaplatil, zařízení nevrátil. Následně právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne 31. 1. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky právnická osoba, včetně pohledávky za žalovaným, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne 11. 9. 2014, jejíž součástí jsou Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, žalovaný se zavázal k odběru těchto služeb a za účelem poskytování a užívání služeb žalobkyně poskytla žalovanému příslušné zařízení, jehož převzetí žalovaný potvrdil, konkrétně převzal zařízení zařízení zařízení číslo ED3 zařízení zařízení (SN:MAC: číslo), a zavázal se za užívání tohoto zařízení platit nájemné v datech splatnosti v měsíčních vyúčtováních sjednaných služeb. Žalovaný řádně neplatil, žalobkyně pro neplacení vyúčtování odstoupila od smlouvy a podle článku 7.4. Všeobecných podmínek byl žalovaný povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně výše uvedené zařízení do 7 dnů od data ukončení smlouvy. V daném případě však žalovaný žalobkyni ani její právní předchůdkyni zařízení do konce lhůty k vrácení nevrátil (a ani později). S ohledem na to je povinen zaplatit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba Česká republika a žalobkyně uzavřely dne 31. 3. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, touto smlouvou byly postoupeny i pohledávky za žalovaným, tím je ve věci dána aktivní legitimace žalobkyně pro toto řízení.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Mezi stranami byla dne 11. 9. 2014 uzavřena inominátní smlouva dle občanského zákoníku, jejíž součástí bylo i ujednání stran o pronájmu zařízení se sjednaným měsíčním nájemným. Žalobkyně služby žalovanému vyúčtovala, žalovaný byl povinen služby zaplatit ve lhůtách splatnosti, uvedených v jednotlivých vyúčtováních. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, když netvrdil ani neprokázal, že řádně platil, po odstoupení od smlouvy měl podle smluvního ujednání vrátit pronajaté zařízení výše specifikované ve lhůtě do 7 dnů, tuto povinnost nesplnil, proto je povinen zaplatit sjednanou smluvní pokutu podle § 2048 a násl. obč. zákoníku, ve výši 2 000 Kč, k jejíž zaplacení žalobkyně žalovaného písemně vyzvala.
5. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis výzvy k plnění). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud vzal v potaz i to, že žalobkyně požadovala na náhradě nákladů řízení celkem částku 5 119 Kč, přičemž uváděla, že není možné v daném případě aplikovat § 14b advokátního tarifu, neboť uvedenou žalobu nelze označit za návrh podaný na ustáleném vzoru. Soud se však na rozdíl od žalobkyně domnívá a je přesvědčen, že se právě jedná o zcela typizovanou žalobu, která se opakuje, a žalobkyně skutečně tento vzor využívá pro typově obdobné případy. Proto u nákladů řízení postupoval v souladu s ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.