Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
110 C 21/2020-58
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená jednající údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 66 807 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 66 807 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 810,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalovaného.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 66 807 Kč, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 810,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalovaného.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 66 807 Kč, představující dluh žalovaného jako dědice po zemřelé paní jméno příjmení (+ 11.9.2019), které vznikl původně dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené dne 28.7.2010, mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a zůstavitelkou, dle které právní předchůdkyně žalobkyně mj. poskytla zůstavitelce možnost čerpat spotřebitelský úvěr do sjednaného limitu (otevřen a veden úvěrový účet číslo) a zůstavitelka se tento úvěr zavázala splácet formou pravidelných měsíčních splátek společně s poplatky dle Sazebníku, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly prostředky čerpány. Zůstavitelka prostřednictvím kreditní karty, ke dni úmrtí, vyčerpala celkem 138 026,70 Kč, s připočtením poplatků ve výši 14 322 Kč, dlužila částku 152 348,70 Kč, proto žalobkyně dopisem z 1.10.2019 přihlásila do dědického řízení (99 D 2657/2019) svoji pohledávku ve výši zůstatku úvěru v částce 66 807 Kč, kterou však žalovaný dědic nezaplatil.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že sice je jediným dědicem po zemřelé jméno příjmení, žádné písemnosti však k předmětné úvěrové smlouvě u zůstavitelky nenašel, proto již v dědickém řízení žalobkyni žádal o specifikaci žalované částky a doložení listin k její oprávněnosti. Žalobkyně však byla nečinná, počítačová sjetina nazvaná Číslo úvěru číslo, obsahující sestavu nějakých čísel, je nedostatečným důkazem existence závazkového vztahu mezi právní předchůdkyni žalobkyně a právní předchůdkyní žalovaného, proto žalobkyni nic nezaplatil.
3. Z nesporných tvrzení účastníků, z přihlášky pohledávky žalobkyně do řízení o dědictví z 1.10.2019 a ze sdělení notářky Mgr. jméno příjmení z 15.6.2020 ve věci spisová značka po jméno příjmení, zemřelé dne 11.9.2019, bylo zjištěno, že pohledávka žalobkyně nebyla zahrnuta do soupisu pasiv dědictví, neboť žalovaný jako dědic neuznal pohledávku z titulu revolvingového úvěru číslo ve výši 66 807 Kč. Z listin y nazvané Žádost/smlouva o poskytnutí úvěru a rámcová smlouva o platebních službách číslo včetně Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, bylo zjištěno, že právnická osoba a.s. prostřednictvím prodejce sjednala dne 28.7.2010 s jméno příjmení v části B) smlouvy, že jí poskytne úvěr ve výši 9 999 Kč na nákup zboží u obchodníka a v části C) smlouvy současně měla jméno příjmení učinit návrh na uzavření rámcové smlouvy o poskytnutí možnosti čerpat úvěrové prostředky až do výše 100 000 Kč prostřednictvím platební karty s tím, že tato by se zavázala splácet čerpané prostředky včetně nákladů v měsíčních splátkách, přičemž dle části C) VOP bylo sjednáno, že v případě přijetí návrhu poskytne právnická osoba a.s. úvěr až do výše celkového úvěrového rámce a vydá platební prostředek (kartu) a vznik smlouvy potvrdí písemně a současně sdělí maximální výši CÚR. Akceptace tohoto návrhu, výše úvěrového rámce ani vydání platební karty nebylo zjištěno, žalobkyně žádný důkaz k těmto tvrzením nepředložila, ačkoliv byla soudem v rámci poučovací povinnosti vyzvána při prvním jednání soudu. Z interního výpisu úvěrového účtu číslo z výpisů čerpání karet číslo karty číslo karty číslo karty číslo karty číslo karty číslo bylo zjištěno, že od číslo jsou evidovány různé finanční transakce - platby u obchodníka, výběry z bankomatů, šekové poukázky, poplatky za finanční transakce, přitom poslední platba u obchodníka je zaznamenána 19.9.2019. Z interního seznamu žalobkyně ohledně zasílání sms zpráv bylo dále zjištěno, že jsou na něm žalobkyní evidovány údaje u jednotlivých kreditních karet ohledně sms zpráv, které měly být zasílány na tel číslo č. tel. číslo, přičemž tyto informace nemohly být ověřeny u operátora, neboť je soudu z úřední činnosti známo, že tyto údaje se uchovávají pouze po omezenou dobu a nelze zajistit tyto údaje z roku 2019 a dříve. Výzvou s datem 16.6.2020, adresovanou žalovanému, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 66 807 Kč do 14 dnů od doručení této výzvy, žalovaný nezaplatil, což bylo zjištěno jednak z dopisu žalobkyně a jednak z nesporných tvrzení účastníků.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako právní nástupkyně právnická osoba a.s., vyzvala žalovaného, jako dědice jméno příjmení, k zaplacení částky 66 807 Kč s tím, že se má jednat o zůstatek dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi právnická osoba a zůstavitelkou jméno příjmení dne 28.7.2010. Akceptace smlouvy, sdělení výše úvěrového rámce ani vydání kreditní karty ze strany žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nebyla prokázána, stejně jako poskytnutí úvěrových prostředků zemřelé právní předchůdkyní žalovaného nebylo v řízení prokázáno.
5. Podle § 497 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 504 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala svá tvrzení o existenci závazkového vztahu mezi právními předchůdci účastníku, na základě kterého by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla právnímu předchůdci žalovaného možnost čerpání úvěrových prostředků s tím, že právní předchůdce žalovaného by se zavázal tyto prostředky vrátit. Stejně tak žalobkyně v řízení neprokázala ani žádná plnění z neurčitého úvěrového rámce ve prospěch právní předchůdkyně žalovaného. Soud postupoval dle § 120 o.s.ř. a vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a zejména důkazů k čerpání finančních prostředků zůstavitelkou, žalobkyně i přes poučení soudem tyto nedostatky neodstranila, nese tudíž odpovědnost za procesní neúspěch v řízení. Žalobkyně neprokázala předání kreditních karet zůstavitelce, navíc i skutečnost, že dle jejich interních výpisů měla být část úvěrových prostředků čerpána, až po smrti právní předchůdkyně žalovaného neodůvodňují závěr o plnění ve prospěch právní předchůdkyně žalovaného. Za této situace, kdy tedy žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svým tvrzením, nese riziko procesního neúspěchu v řízení ve formě zamítnutí žaloby.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy zcela úspěšný byl žalovaný, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 14 810,40 Kč, které představují náklady právního zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 3 780 Kč (za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě v rámci odporu proti platebnímu rozkazu, účast u jednání dne 20.7.2021, dle § 7 bod 5 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), 3 režijní paušály po 300 Kč za tyto úkony dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb, to vše včetně 21 % DPH, přičemž lhůta k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalovaného, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.