Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 149/2021-14
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 562,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 562,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 197,64 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 562,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 197,64 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 11 562,62 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 27.2.2017 mezi žalobkyní a žalovaným.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 27.2.2017 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 35 000 Kč. Žalovaný postupně vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v hodnotě 52 647 Kč, které dluží ke dni 18.9.2018 a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 23,76 % ročně. Úvěr včetně smluvního úroku měl být původnímu věřiteli splacen ve splátkách ve výši 5% z dlužné částky měsíčně, vždy do posledního pracovního dne v kalendářním měsíci.
Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný po zesplatnění úvěru dluží žalobkyni částku 11 562,62 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.
Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.
Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 27.2.2017 smlouvu o úvěru do výše uvěrového rámce 35 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit, a to spolu se sjednaným úrokem jako cenou úvěru ve výši 23,76 % ročně. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což žalobkyně učinila ke dni 18.3.2020. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat cestou exekuce.