Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 56/2021-30

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 19 818 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 1 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se co do částky 6 318 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 916,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 660 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 660 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 1 500 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Žaloba se co do částky 6 318 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 916,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 660 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 660 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.

1. Žalobkyně se žalobou ve znění dalších doplnění domáhala po žalované zaplacení 19 818 Kč s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo.

Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Úvěr byl poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou činily 10 320 Kč. Celkovou dlužnou částku

ve výši 22 320 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 23. 11. 2019 zesplatnil, čímž mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 12 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 660 Kč, poplatku za uzavření částka a administrativního poplatku částka. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 12 000 Kč od 24. 11. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,20 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě, a to ve výši 5 768 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající

z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobu zpět co do částky 1 500 Kč na smluvní pokutě. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96

odst. 2, 3 zastavil. Souhlasu žalované se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání.

4. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3

, v účinném znění (dále jen„ “) v nepřítomnosti účastníků.

5. Z listinných důkazů, které byly provedeny u obou jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

6. Zy označené jako smlouva o úvěru číslo označené datem datum, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku ve výši 22 320 Kč. je opatřena podpisy žalované a právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Zy označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru opatřené datem anonymizováno číslo, že v tomto žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši částka, přičemž uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba s průměrným měsíčním příjmem ve výši 8 288 Kč, přičemž ve společné domácnosti žije s další osobou a s jedním vyživovaným dítětem do 15 let, přičemž průměrné měsíční příjmy celé domácnosti činí 22 455 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti 11 067 Kč. je podepsaná žalovanou.

8. Zy označené jako anonymizována dvě slova opatřené datem datum, že žalovaná byla vyhodnocena jako osoba, které lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč.

9. Zy označené jako nájemní smlouva opatřené datem datum, že žalovaná, jakožto nájemce uzavřela nájemní smlouvu se společností právnická osoba, jakožto pronajímatelem, jejímž předmětem byl konkrétní byt, za což se žalovaná zavázala, jakožto nájemce, platit 3 499 Kč měsíčně.

10. Z poštovních poukázek ze dne datum, resp. datum, že žalovaná platila nájem ve výši

6 500 Kč, resp. 13 200 Kč.

11. Z listin označených jako potvrzení o výplatě, že žalované byla společností právnická osoba vyplacena částka 8 404 Kč, resp. 8 088 Kč, resp. 8 371 Kč, a to za červen až srpen 2018.

12. Zy označené jako Smlouva o postoupení pohledávek opatřené datem datum včetně příslušné strany seznamu postupovaných pohledávek, který byl součástí smlouvy o postoupení pohledávek, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni.

13. Zy označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě opatřené datem datum ve spojení s podacím lístkem, že žalobkyně vyzvala dne datum žalovanou k zaplacení žalobou uplatněné částky.

14. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

15. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru

o skutkovém stavu:

16. Žalovaná se dne datum dohodla s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně spolu s dalšími úhradami vrátit; žalovaná přitom obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně právě 12 000 Kč v hotovosti a neuhradila ničeho; právní předchůdkyně žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky vrátit; právní předchůdkyně žalobkyně převedla svou pohledávku na žalobkyni dne datum; poprvé byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu výzvou ze dne 18. 12. 2020, a to ve lhůtě do 2. 1. 2021.

17. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

18. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

20. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

24. Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy číslo.

25. Soud přitom hodnotí uzavřenou smlouvu jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení a jednak zákona

o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci mají pak v projednávaném sporu citované §§ 86 a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR

z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

26. Dále podepsaný soud konstatuje, že ačkoliv by při užití toliko jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ (v intencích vnitrostátních předpisů) v případě absence řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru přicházela v úvahu relativní neplatnost takové smlouvy, je soud povinen užít rovněž eurokonformní výklad tohoto ustanovení. Přitom je zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela.

Lze zmínit rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020,

sp. zn. C -679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008 /48/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

27. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

28. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně takto postupovala, přičemž po provedeném dokazování soud dává za pravdu žalobkyni toliko v tom, že hodnotila příjmovou stránku žalované, a to z výplatních listů žalované. Zároveň však dlužno dodat, že žalovaná dosahovala velice nízkých příjmů a již jen z tohoto důvodů jí úvěr spíše neměl být poskytnut. Pokud však jde o výdajovou stránku žalované, tuto právní předchůdkyně žalobkyně až nay týkající se nájmu bytu žalované, což však nelze považovat za dostatečné, nijak nehodnotila. Právní předchůdkyně si například nevyžádala výpis z účtu žalované a nezjišťovala, jak žalovaná celkově hospodaří, tedy jaké jsou její obvyklé výdaje – v tomto se spolehla toliko na jednostranné prohlášení žalované, aniž by je dále prověřovala. Soud tak neměl za prokázáno, že by právní předchůdkyně skutečně řádně posuzovala úvěruschopnost žalované, pročež byl připraven žalobkyni poučit dle , avšak tato se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované a ZoSÚ, o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

29. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaná povinna toto obohacení v celkovém rozsahu 12 000 Kč žalobkyni vrátit. Jelikož žalovaná neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 12 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne datum se lhůtou do 2. 1. 2021, pročež soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího, tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (výrok I.). Lhůta splatnosti byla určena v souladu s  Ve zbývajícím rozsahu, pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 318 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 916,72 Kč, úroku

z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 660 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, úroku

z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 660 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl (výrok II.).

30. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch, resp. neúspěch obou účastníků byl přibližně stejný.

31. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 3 sazebníku

poplatků – přílohy k , o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek

ve věci uhrazen dle položky 1 písm. a) sazebníku poplatků, a to ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 200 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku IV. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.