Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 5/2021-34

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Kotradym ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14.726 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.430 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá, aby žalovaný byla povinen zaplatit žalobci částku 12.296 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.410,89 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 910,23 Kč, kapitalizovaný úrok 1.461,22 Kč a úrok 15 % ročně z částky 5.098,18 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.430 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá, aby žalovaný byla povinen zaplatit žalobci částku 12.296 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.410,89 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 910,23 Kč, kapitalizovaný úrok 1.461,22 Kč a úrok 15 % ročně z částky 5.098,18 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 6. 9. 2017 mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěru ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem 770 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru 3.200 Kč, úhradou za administrativní činnost 576 Kč a za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2.000 Kč zaplatit žalobci ve 14 měsíčních splátkách po 1.039 Kč. To však neučinil, když zaplatila na úvěru celkem 5.570 Kč. Proto se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky celkem 14.726 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny 5.098,18 Kč, smluvní pokuty 5.750 Kč, úroku za sjednání úvěru 312,71 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 1.233,90 Kč, úhrady za administrativní činnost 356,97 Kč, úhrady za umožnění splátek v hotovosti 1.974,24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.410,89 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 910,23 Kč, kapitalizovaný úrok 1.461,22 Kč a úrok 15 % ročně z částky 5.098,18 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval v souladu s 

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne 6. 9. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce právnická osoba s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem 770 Kč, odměnou za poskytnutí úvěru 3.200 Kč, úhradou za administrativní činnost 576 Kč a za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2.000 Kč zaplatit žalobci ve 14 měsíčních splátkách po 1.039 Kč. V řízení nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by na tuto částku žalobci bylo žalovaným hrazeno více než 5.570 Kč Poslední splátku uhradil dne 19. 12. 2018 Smlouva dále obsahuje ujednání o nákladech řízení v souvislosti s prodlením žalovaného, nákladech vymáhání a ujednání o smluvní pokutě. Soud je s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci blíže ve skutkových zjištěních nerozvádí. Z tvrzení žalobce soud zjistil, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována jeho tvrzeními stran příjmů a některých výdajů, kdy tato tvrzení byla doložena výplatním dokladem důchodu, z nějž není vypláceno z částky 6.654 Kč každý měsíc 353 Kč, a dále také poštovní poukázkou příspěvku na živobytí 814 Kč měsíčně a doplatku na bydlení v květnu 2017 na zřejmě 339 Kč. Doložil také občanský průkaz k prokázání své totožnosti. Jiné y nebyly v žádosti uvedeny. Žalovaný tvrdí, že má příjem z důchodu ve výši 6.301 Kč měsíčně a uvádí jako svůj příjem i dávku 800 Kč měsíčně. Jako výdaje jsou uvedeny náklady na bydlení a energie 3.000 Kč měsíčně, dopravu, jídlo a osobní náklady 2.000 Kč měsíčně a srážky ze mzdy, výživné 400 Kč měsíčně. Bydlí sám. Kde není sděleno. Celkem je tak použitelný příjem dán částkou 1.530 Kč měsíčně. V žádosti o úvěr je uváděno, že má dluh 2.000 Kč na příspěvku na bydlení. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 23. 11. 2020. Postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobce na žalobce je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Oznámení postoupení je prokázáno samotným oznámením o postoupení pohledávky.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv o zápůjčce, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěru, neplatná.

6. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Tento výklad vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39. Dle něj součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné (ničím nedoložené) prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností. Podrobnější ověřování bonity spotřebitele je na místě vždy, nikoliv pouze v případech, kdy má věřitel pochybnosti o tvrzeních dlužníka (opačný postup by nebyl v souladu s účelem a smyslem zákona o spotřebitelském úvěru). Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. Posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situace zájemce o úvěr. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zákon o spotřebitelském úvěru navíc uvádí, že věřitel je povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí, což nasvědčuje povinnosti dodržení zvýšené pozornosti při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

9. V případě posuzované smlouvy vycházel právní předchůdce žalobce toliko z tvrzení žalovaného o jeho výdajích. Příjmy žalovaného měl doloženy. Výdaje na domácnost tak žalovaný pouze tvrdí, přičemž nikde není nic uváděno o dluhu ve výši 2.000 Kč a také o dalším závazku ve výši nejméně 353 Kč, který je žalovanému strháván z jeho důchodu. O celkové výši tohoto jeho závazku tedy není nic právním předchůdcem žalobce zjišťováno. Zarážející je, že právní předchůdce žalobce počítá s výdaji žalovaného na jídlo, dopravu a osobní náklady celkem částkou 2.000 Kč měsíčně. Tj. necelých 70 Kč denně. Přitom jen životní minimum jednotlivce činilo v té době podle příslušeného právního předpisu částku 3.410 Kč měsíčně. Nedoložení potvrzení o výdajích za bydlení je podle soudu zásadním pochybením při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Právním předchůdcem žalobce ani nebylo zjišťováno v jakém druhu bydlení vlastně žalovaný bydlí. Všechny tyto skutečnosti mají za následek, že žalobce naprosto nedostál své zákonné povinnosti vyplývající z , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy.

10. Proto soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným za neplatnou, kdy k této skutečnosti je soud povinen přihlížet podle i bez návrhu, neboť takovéto jednání žalobce (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného úvěr splácet) odporuje zákonu. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobci přiznal ve vztahu k této smlouvě z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši 2.430 Kč, která představuje žalovanou nezaplacenou část jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč, která mu byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení z této částky bylo přiznáno podle a ve spojení s , v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení.

11. Ve zbytku byla část žaloby týkající se nároku z této smlouvy zamítnuta jako nedůvodná. Je-li totiž neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i její další ujednání. Žaloba se tedy zamítá v části, v níž se žalobce domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 12.296 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.410,89 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 910,23 Kč, kapitalizovaný úrok 1.461,22 Kč a úrok 15 % ročně z částky 5.098,18 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení.

12. O nákladech řízení soud rozhodoval podle a Platí tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pokud jde o zhodnocení procesní míry úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci, pak míra procesního úspěchu žalobce odpovídá naprosté menšině z žalované částky. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Proto soud uzavřel, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.