Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 108/2021-35
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 22. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9% a s úrokem 16,9% ročně od 22. 12. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 22. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9% a s úrokem 16,9% ročně od 22. 12. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne
7. 5. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroku ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal měsíčně splácet částku 250 Kč. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 21. 12. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku na žalobkyni.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení
§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru
dne 7. 5. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Dle ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru měl žalovaný povinnost zajistit vrácení poskytnutého úvěru včetně úroků ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal měsíčně splácet částku 250 Kč. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, právní předchůdkyně žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 21. 12. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku na žalobkyni a žalovaného o tom řádně informovala dopisem ze dne 8. 10. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2020, která byla odeslána na adresu žalovaného téhož dne, upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Soud věc po právní stránce posoudil takto:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů. (dále jen„ občanský zákoník “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení číslo Sb.
Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně a včas nesplácel. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.