Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 104/2021-31
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 449,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 449,27 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 16. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% a kapitalizovaný úrok ve výši 2 942,15 Kč a úrok 26,28% ročně z částky 16 719,27 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 325,26 Kč od 30. 7. 2020 do 15. 10. 2020, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 449,27 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 16. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% a kapitalizovaný úrok ve výši 2 942,15 Kč a úrok 26,28% ročně z částky 16 719,27 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 325,26 Kč od 30. 7. 2020 do 15. 10. 2020, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 449,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 18. 8. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal měsíčně splácet
4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 15. 7. 2020. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně pohledávku za žalovaným ve výši 18 449, 27 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 16 719,27Kč, nákladů vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení
§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo dne 18. 8. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 17 000 Kč. Dle ustanovení smlouvy o úvěru měl žalovaný povinnost zajistit vrácení poskytnutého úvěru včetně úroků ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal měsíčně splácet 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni
15. 7. 2020. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku 38 034 Kč a uhradil částku 25 155 Kč, jak bylo soudem zjištěno z Výpisu čerpání, splátek a úhrad. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 8. 2020, která byla odeslána na adresu žalovaného dne 11. 8. 2020, upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Soud věc po právní stránce posoudil takto:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů. (dále jen„ občanský zákoník “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení číslo Sb.
Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé:
Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně a včas nesplácel. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Zároveň pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky obsahovala citovaná smlouva ujednání o smluvní pokutě v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku . Dle ustanovení smlouvy měla žalobkyně také právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů za písemné upomínky. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 449,27 Kč sestávající z částky 300 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.