Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 98/2021-52
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 844 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 544 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 544 Kč od 18. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 004,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 544 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 544 Kč od 18. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 004,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 1 844 Kč s příslušenstvím, s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 17. 5. 2020 do 7. 9. 2020, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy číslo ohledně vozidla příjmení, registrační značka, která byla mezi účastníky sjednána s počátkem pojištění dne 17. 11. 2019, a to ve výši 1 544 Kč, a částku 300 Kč jako poplatku za odeslání upomínky.
2. K jednání, které se ve věci konalo dne 14. 7. 2021, se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila, nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.
3. Pojistnou smlouvou číslo včetně dokladu o platbě za období od 25. 11. 2019 do 1. 12. 2019 a přehledu plateb k pojistné smlouvě číslo bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva (uzavřena zaplacením prvního pojistného), jejímž předmětem bylo povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla značky příjmení příjmení, registrační značka, VIN: anonymizováno. Pojistné mělo být hrazeno pololetně ve výši 2 471 Kč (4 942 Kč roční pojistné). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 17. 11. 2019. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní (pojistné podmínky pro autopojištění 5/2018). Ze sazebníku poplatků platného pro pojistné smlouvy uzavřené od 1. 9. 2013 a sazebníku poplatků platného pro pojistné smlouvy uzavřené od 1. 12. 2015 se soud seznámil s výši poplatků za jednotlivé úkony. Přípisem ze dne 23. 7. 2020 ze dne 23. 7. 2020 žalobkyně dokládala, že upomínala žalovanou o úhradu dlužného pojistného, s upozorněním na možnost zániku pojištění, pokud dlužné pojistné nebude uhrazeno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení upomínky. Z poštovního podacího archu ze dne 23. 7. 2020 a dodejky ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že tohoto dne byla žalované odeslána zásilka. Dopisem ze dne 8. 9. 2020 oznamovala žalobkyně žalované, že dnem 7. 9. 2020 zaniká sjednané pojištění pro neplacení pojistného. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2020 včetně přehledu České pošty o sledování zásilek a výpisu z poštovního podacího archu má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně jménem žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
4. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
5. Dle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům: Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením § 2758 o. z. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období 17. 5. 2020 do 7. 9. 2020 a soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného ve výši 1 544 Kč vyhověl. Bylo na žalované, pokud dlužné pojistné uhradila, aby toto tvrdila a ke svému tvrzení soudu nabídla důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968 , § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 1 544 Kč, tj. úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 544 Kč od 18. 5. 2020 do zaplacení
8. Vedle dlužného pojistného žalobkyně po žalované požaduje zaplacení poplatku 300 Kč za zaslání upomínky. Z předložených listinných důkazů, zejména pojistné smlouvy lze konstatovat, že sjednání poplatku za zaslání upomínky v této výši není předmětem vlastních smluvních ujednání mezi účastníky. V tomto směru lze ve věci zaujmout stanovisko a rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (ve smyslu ust. § 115a o. s. ř). Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za zaslání upomínky je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě hradit paušální náklady za zaslání upomínky by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu občanského zákoníku a tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit paušální náklady za zaslání upomínky výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše paušálních nákladů k výši (významu) jimi zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za zaslání upomínky je tak neplatné, když poskytovatel žádnou takovou povinnost nemá. Ujednání, jež nebylo součástí samotného smluvního textu (pojistné smlouvy), pod který žalovaná připojila svůj podpis, nýbrž součástí všeobecných pojistných podmínek resp. sazebníku poplatků, na něž smlouva odkazuje, soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2013, sp. zn. IV. ÚS 3465/12 ). Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listin y, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Pokud je ujednání o smluvní pokutě – v rozporu s citovaným názorem Ústavního soudu – obsaženo toliko ve všeobecných obchodních podmínkách resp. v sazebníku poplatků, nelze jej považovat za poctivé a věřiteli nelze právo na takto sjednaný poplatek přiznat (viz též ust. § 6 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ). Soud proto požadavek na zaplacení částky 300 Kč jako nákladů za zaslání upomínky nepovažuje za odůvodněný. Nelze přehlédnout, že poplatek za zaslání upomínky nebyl ujednán přímo v pojistné smlouvě. V ustanovení § 1813 a § 1815 o. z., se konstruuje domněnka, že jsou zakázána ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, soud tak požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku za zaslání upomínky ve výši 300 Kč nepovažuje za důvodný
9. Tedy ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok ad II. rozsudku).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 004,48 Kč, přičemž tato částka představuje 67,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,73 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 844 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.