Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 71/2021-21

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 37.500 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.000 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 3.379,11 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 25.000 Kč od 29. 8. 2020 do 20. 4. 2021.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.000 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 3.379,11 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 25.000 Kč od 29. 8. 2020 do 20. 4. 2021. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení 37.500 s příslušenstvím (25.000 Kč jistina, 4.808 Kč úrok, 12.500 Kč smluvní pokuta a 150 Kč paušální náhrady nákladů na upomínání) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 9. 2018 a jejího dodatku ze dne 20. 2. 2019 číslo Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytnul žalované úvěr ve výši 25.000 Kč, žalovaná měla vrátit úvěr s úrokem 4.808 Kč do 22. 3. 2019. Před poskytnutím úvěru došlo ke zkoumání úvěruschopnosti žalované (nahlédnutím do registrů a prověřováním bonity. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 na žalobkyni.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Podáním ze dne 19. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Soud proto řízení podle a 2 z. č. (dále jen „ “) v rozsahu zpětvzetí zastavil usnesením z 20. 5. 2021, č.j. -16; usnesení nabylo právní moci.

4. Smlouvou o úvěru ze dne 24. 9. 2018 číslo jejího dodatku ze dne 20. 2. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně nejprve poskytl žalované podle původní smlouvy částku 9.000 Kč s úrokem 1.746 Kč na 21 dnů s možností prodloužení až na 351 dnů za poplatek 2.070 Kč za každých 30 dnů prodloužení (podle Obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy, k prodloužení splatnosti docházelo úhradou poplatku a podáním žádosti, ledaže prodloužení poskytovatel neschválí). Součástí smluvních ujednání bylo též sjednání smluvní pokuty 0,1 % denně při prodlení žalované, poplatky za upomínku 1.200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení a 800 Kč za upomínku po 210 dnech prodlení, 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku a 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře. Ze smlouvy o úvěru téhož čísla z 20. 2. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované úvěr ve výši 25.000 Kč, žalovaná měla vrátit do 21 dnů za poplatek 4.808 Kč. Ze smlouvy nebylo zřejmé, jakým způsobem došlo ke splacení časově prvního úvěru. souvisejícího poplatku (úroku).

5. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně vyplynulo, že žalovaná uhradila dne 5. 9. 2017 verifikační platbu ze svého účtu v částce 0,01 Kč. Z výpisu z téhož účtu vyplynulo, že žalované byla uhrazena dne 24. 9. 2018 částka 9.000 Kč, dne 2. 10. 2018 částka 1.100 Kč, dne 4. 10. 2018 částka 300 Kč, dne 10. 10. 2018 částka 1.200 Kč, dne 11. 10. 2018 částka 1.000 Kč, dne 22. 10. 2018 částka 12.400 Kč.

6. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 a 19. 8. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky z 8. 9. 2020 s knihou odeslané pošty z 9. 9. 2020 prokazovaly, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované.

7. Žalobkyně uplatňovala, že právní předchůdce žalobkyně učinil vůči žalobkyni tři písemné výzvy k úhradě dluhu, avšak uvedené upomínky neobsahovali doklad o jejich doručení (odeslání) žalované, a proto z odeslání těchto upomínek nemohlo být vycházeno. Žalobkyně se na jednání soudu ani nedostavila, aby mohla být na nedostatku prokázání poučena; ostatně po částečném zpětvzetí žaloby nebyly poplatky za upomínání předmětem řízení.

8. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila v obecné rovině zkoumání úvěruschopnosti, avšak žádné konkrétní skutečnost o tomto postupu z předložených listin nevyplynuly. Žalobkyně se na jednání soudu nedostavila, a tak žalobkyni nemohlo být poskytnuto poučení o neunášení odpovídajícího důkazního břemene. Soud tak uzavřel, že úvěruschopnost zkoumána nebyla.

9. Předžalobní upomínkou a odpovídající knihou odeslané pošty má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.

10. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila, ani sama žalovaná žádné úhrady dluhu v řízení neuplatňovala.

11. Soud výše uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

16. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

18. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytnul žalované úvěr ve výši 9.000 Kč, následně pak úvěr ve výši 25.000 Kč (a právě úvěr ve výši 25.000 Kč byl též předmětem řízení). Žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit do 22. 3. 2019, a to včetně smluvního úroku. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, ničeho neuhradila (na úvěr poskytnutý na druhém místě; o prvním úvěru žalobkyně nic netvrdila). Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

19. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. V průběhu řízení žalobkyně omezila svůj požadavek pouze na právo na úhradu jistiny (byť s úrokem z prodlení, který vychází ze splatnosti dluhu podle smlouvy). Ujednání smlouvy o úvěru musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele, aby bylo možné uzavřít, že smlouva o úvěru byla platně sjednána. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) Národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

20. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady číslo s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

21. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

22. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované smlouvy o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran (nevyváženost vzájemných práv a povinností). RPSN dle smlouvy činí 1 244 %, jsou sjednány ve vztahu k výši úvěru (a podmínkám jeho vrácení) významné sankce za prodlení a upomínání, úvěruschopnost žalované nebyla v rozporu s  , odst. 2 z. č. řádně zkoumána, s ohledem na postup při poskytování úvěru došlo ke změně předchozího úvěru na poskytnutí úvěru nového v téměř trojnásobné výši (aniž by bylo zřejmé zkoumání úvěruschopnosti a aniž by při prodlužování splatnosti bylo postupováno podle smluvních ujednání), přičemž jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle a pro rozpor s dobrými mravy dle , , . V souvislosti s posuzováním platnosti smlouvy nehraje roli, zda žalobkyně uplatňuje veškeré své nároky dle smlouvy (ostatně může další nároky uplatňovat zvláštní žalobou), ale jaké povinnosti (v úhrnu) pro žalovanou ze smlouvy plynou.

23. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej . Protože žalovaná ničeho neuhradila, ale byla jí poskytnuta shora uvedená částka podle neplatné smlouvy, je povinna toto poskytnuté plnění vrátit. Soud proto žalobě co do jistiny dluhu v celém rozsahu vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení dle . V souladu se závěrem o neplatnosti smlouvy se dluh žalované stal splatným až na základě výzvy věřitele dle ; žalované byla výzva k úhradě prokazatelně doručena (odeslána) až v souvislosti s předžalobní výzvou. Žalovanou tak stíhá povinnost k úhradě úroku z prodlení v návaznosti na uvedenou výzvu. Požadavek žalobkyně na úrok z prodlení podle splatnosti smluvní není po právu.

24. Soud posoudil náhradu nákladů řízení podle , věta první tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. jméno úspěchu a neúspěchu obou účastníků (s přihlédnutím k příslušenství) je téměř totožná.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.