Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 164/2021-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 317,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 6.2.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 317,28 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 317,28 Kč od 21.2.2018 do 5.2.2021 ve výši 8,5 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 5 317,28 Kč od 6.2.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 735,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 6.2.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 5 317,28 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 317,28 Kč od 21.2.2018 do 5.2.2021 ve výši 8,5 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 5 317,28 Kč od 6.2.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 735,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 8.4.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 317,28 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení, ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně a právní zástupce žalobkyně nedostavili.
4. Žalovaný u jednání uvedl, že se žalobou nesouhlasí, nezpochybňoval uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nezpochybňoval převzetí finančních prostředků ve výši 10 000 Kč, skutečně ničeho doposud nezaplatil, neboť byl bez finančních prostředků. Před uzavřením smlouvy byl v insolvenčním řízení. Sám byl překvapen, že mu byla poskytnuta zápůjčka, přišel o zaměstnání a má řadu exekucí. Vzhledem k tomu se domnívá, že se úvěrující společnost nikoliv řádně a dostačujícím způsobem zabývala jeho úvěruschopností.
5. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to všeobecnými obchodními podmínkami, smlouvou o spotřebitelském úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek, informacemi o spotřebitelském úvěru, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.
6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 20.11.2017 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy úvěrující společnost žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč se splatností 20.2.2018. Poplatek byl kapitalizován ve výši 5 317,28 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný dlužnou částku nezaplatil.
7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel ze smlouvy o úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. Soud dále připomíná, že žalovaný nezpochybňoval uzavření úvěrové smlouvy ani převzetí finančních prostředků ve výši 10 000 Kč. Namítal pouze nedostatek posouzení jeho úvěruschopnosti.
8. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. Důvodný shledal soud nárok ve výši 10 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 , 2 obč. zákona č. 89/2012 Sb. Zdejší soud má za to, že úvěrující společnost, tedy právní předchůdce žalobkyně se nikoliv dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného. Žalobkyně ani netvrdila posouzení úvěruschopnosti, k absentujícímu tvrzení neměla čeho předložit, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že se úvěrující společnost žádným způsobem nezabývala finančními a majetkovými poměry žalovaného, absentují jakékoliv doklady o jeho majetkových a finančních poměrech, tedy prokázání toho, zda je schopen hradit své závazky. V daném případě tak byly porušeny ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., zejména ust. § 86 odst. 1 a násl. Tento nedostatek s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu, a to nález III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 je sankcionován absolutní neplatností smlouvy, neboť nedostatek posouzení úvěruschopnosti je porušení základní zásady právní, na které spočívá právní řád ČR, nelze tedy přiznat nárok z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Byly-li poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaný na těchto finančních prostředcích ničeho nezaplatil, zavázal ho soud výrokem I. k zaplacení částky ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 6.2.2021 do zaplacení, tedy po doručení předžalobní výzvy, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených soud žalobě nevyhověl a žalobu zamítl.
12. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, po odečtení procesního neúspěchu od procesního úspěchu má dle závěru soudu žalobkyně právo na 30 % náhrady nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 14b odst. 1 adv. tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, celkem 900 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, celkem 300 Kč, dohromady 1 200 Kč, DPH ve výši 252 Kč. Při stoprocentní úspěšnosti se jedná o náklady ve výši 2 452 Kč, při 30 % úspěšnosti má žalobkyně dle výroku III. právo na náklady řízení ve výši 735,60 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů od doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, a to písemně ve 3 vyhotoveních.
Nesplní-li dobrovolně povinný to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.