Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 61/2021-35
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 9000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12.3.2019 a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2269,71 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 9000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12.3.2019 a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2269,71 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 12.5.2016 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru. Dále sdělila, že původní věřitel se zavázal žalované poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku ve výši 26 345,44 Kč žalobkyně doplnila, že žalovaná z celkové výše úvěru neuhradila jistinu ve výši 9000 Kč a žalobkyně kromě této částky požaduje úhradu částky 500 Kč představující náklady v souvislosti s prodlením žalované a dále žalobkyně požaduje úhradu částky 2269,71 Kč.
3. Žalobkyně se z jednání omluvila.
4. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila.
5. Soud písemně vyzval žalovaného, aby doplnil svá tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy a dále žalobkyni vyzval, aby sdělila, kolik žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně případně žalobkyni celkově v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru.
6. Žalobkyně soudu sdělila, že nemá k dispozici důkazy k ověřování úvěruschopnosti žalované a ohledně částek, jenž žalovaná uhradila, soudu uvedla, že nedisponuje přehledem provedených plateb, nicméně podle názoru žalobkyně je výše pohledávky zřejmá z pravidelných vyúčtování přiložených k žalobě.
7. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z listin y označené jako smlouva o úvěru, že žalovaná a žalobkyně sjednali smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, a to dne 23.10.2018, přičemž smlouva není opatřena podpisem žalované a ani původního věřitele. Z měsíčních výpisu čerpání a potvrzení o zaslaných platbách soud ověřil, že v rámci uzavřené smlouvy byly na účet č. bankovní účet zaslány finanční prostředky ve výši celkem 25 000 Kč. Z listin označené jako výpisy z účtu však soud nemohl zjistit, kolik žalovaná přesně uhradila na splátkách úvěru. Z listin soud zjistil, pouze čerpání a pak zde byla uvedena výše úroků za jednotlivé čerpání. Ze smlouvy nelze zjistit číslo účtu žalované. Není tedy jasné, zda prostředky poslané předchůdcem žalobkyně byly skutečně zaslány na účet žalované.
8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019 a ze dne 19.12.2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalované a rovněž byla vyzvána k úhradě žalobkyní prostřednictvím advokáta.
9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platný do 30.11.2016, dále jen ZSÚ) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (k tomu blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018).
15. V daném případě, nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, tudíž takové právní jednání bylo v rozporu s § 9 ZSÚ.
16. Žalobkyně se k jednání nedostavila, tudíž jí soud nemohl poučit dle § 118a o.s.ř. , aby doplnila důkazy týkající se úvěruschopnosti žalované, případně aby doplnila svá tvrzení o úhradách žalobkyně. Rovněž není soudu jasné, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, když žalobkyně v žalobě uvádí datum 12.5.2016 a z předložených listin soud ověřil datum 23.10.2018.
17. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.
18. Jelikož však žalobkyně soudu nebyla schopna doplnit tvrzení o tom, kolik žalovaná přesně uhradila v souvislosti se splácením úvěru a navíc nebylo prokázáno, zda vůbec byly tyto částky zaslány na účet žalované soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla jednak břemeno tvrzení ale i břemeno důkazní
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. . Žalobkyně byla v dané věci neúspěšná, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.