Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 10/2021-43
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 60.013 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá
co do částky 21.416 Kč,
dále co do kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 6.346,42 Kč,
dále co do úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 28.000 Kč od datum,
a dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.762 Kč od datum;
co do částky 12.986 Kč,
dále co do kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 3.766,70 Kč,
dále co do úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 12.427,70 Kč od datum,
a dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.054,70 Kč od datum.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
částku 22.238 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22.238 Kč od datum do zaplacení,
částku 3.373 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.373 Kč od datum do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se zamítá</b> <b>co do částky 21.416 Kč,</b> <b>dále co do kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 6.346,42 Kč,</b> <b>dále co do úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 28.000 Kč od [datum],</b> <b>a dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.762 Kč od [datum];</b> <b>co do částky 12.986 Kč,</b> <b>dále co do kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 3.766,70 Kč,</b> <b>dále co do úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 12.427,70 Kč od [datum],</b> <b>a dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.054,70 Kč od [datum].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>částku 22.238 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22.238 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>částku 3.373 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.373 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 43.654 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 6.346,42 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 28.000 Kč od datum do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 2.359 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 28.000 Kč od datum do zaplacení a dále částku 16.359 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 3.766,70 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 12.427,70 Kč od datum do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.407,44 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12.427,70 Kč od datum do zaplacení – to vše co se týká prvního nároku z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno“ číslo kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovaným dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 28.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, splatnost úvěru dle smlouvy nastala ke dni datum, a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Žalovaný na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu uhradil částku 5.762 Kč. Dlužná částka z titulu prvního nároku ve výši 43.654 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou 28.000 Kč, poplatkem za administrativní činnost 5.193,70 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 9.848,30 Kč a poplatkem za pojištění 612 Kč. Žalobce dále požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku.
Dále co se týká druhého nároku z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno“ číslo kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovaným dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 17.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, splatnost úvěru dle smlouvy nastala ke dni datum, a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Žalovaný na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu uhradil částku 13.627 Kč. Dlužná částka z titulu druhého nároku ve výši 16.359 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou 12.427,70 Kč, poplatkem za administrativní činnost 0 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3.709,80 Kč a poplatkem za pojištění 221,50 Kč. Žalobce dále požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku :„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku :„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum + Seznam postoupených pohledávek 2 x, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum + Podací lístek ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
4. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručené soudu dne datum, kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovaným vycházel při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalovaného, která jsou obsažená v Kartě zákazníka – Žádosti o zápůjčku. Žalobce však žádné důkazní prostředky k těmto svým tvrzením soudu nepředložil, pouze odkázal na listin y, které jsou již ve spisu. Z toho je evidentní, že žalobce nedisponuje žádnými listinnými důkazními prostředky, z nichž by vyplývalo jiné zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce.
5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:
K 1. nároku:
Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti anonymizováno číslo ze dne datum měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 28.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 58 týdenních hotovostních splátkách po 852 Kč, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 49.416 Kč, tvořené jistinou 28.000 Kč, úroky z úvěru 3.920 Kč, doplňkovou službou – hotovostním inkasem splátek 11.200 Kč, poplatkem 5.600 Kč a pojištěním 696 Kč s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 204 %.
Kartou zákazníka / Žádostí o půjčku ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, kdy z této karty vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy čistý příjem – hlavní (mzda, příjmy z podnikání) ve výši částka, další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu, atd.) ve výši částka, tzn., celkové příjmy činily částka a dále z této karty zákazníka vyplývají výdaje na bydlení částka měsíčně a osobní výdaje částka, splátky úvěrů/zápůjček (včetně hypoték) částka, tj. celkové výdaje ve výši částka pokrývající všechny pravidelné výdaje a platby žalovaného s tím, že použitelný příjem na splátku úvěru právnímu předchůdci žalobce činil částka měsíčně.
Osobními údaji – souhlasy žadatele + Prohlášením žadatele a poskytnutí informací ze dne datum měl soud za prokázané, že žalovaný dal právnímu předchůdci žalobce řádný souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji žalovaného.
Ke 2. nároku:
Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti anonymizováno číslo ze dne datum měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 17.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 58 týdenních hotovostních splátkách po 517 Kč, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 29.986 Kč, tvořené jistinou 17.000 Kč, úroky z úvěru 2.380 Kč, doplňkovou službou – hotovostním inkasem splátek 6.800 Kč, poplatkem 3.400 Kč a pojištěním 406 Kč s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 204 %.
Kartou zákazníka / Žádostí o půjčku ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, kdy z této karty vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy čistý příjem – hlavní (mzda, příjmy z podnikání) ve výši částka, další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu, atd.) ve výši částka, tzn., celkové příjmy činily částka a dále z této karty zákazníka vyplývají výdaje na bydlení částka měsíčně a osobní výdaje částka, splátky úvěrů/zápůjček (včetně hypoték) částka, tj. celkové výdaje ve výši částka pokrývající všechny pravidelné výdaje a platby žalovaného s tím, že použitelný příjem na splátku úvěru právnímu předchůdci žalobce činil částka měsíčně.
Osobními údaji – souhlasy žadatele + Prohlášením žadatele a poskytnutí informací ze dne datum měl soud za prokázané, že žalovaný dal právnímu předchůdci žalobce řádný souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji žalovaného.
K oběma nárokům:
Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba.
Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne datum + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému, že bude zpracovávat jeho osobní údaje.
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020 -97 ze dne 31. 7. 2020 (viz čl. 29 – 31) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.
6. Z uvedeného vyplývá, že žalobce, aniž by současně doložil listin y, z nichž údaje o příjmech a výdajích žalovaného dovozoval, vycházel z toho, že žalovaný má výše uvedené příjmy a výdaje. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalovaného prověřovány nebyly. Není patrné, proč si za této situace žalobce nevyžádal od žalovaného výpisy z běžného účtu žalovaného nebo jiné doklady, které prokazovaly výši příjmů žalovaného i výši jejích výdajů. Důležitý je i fakt, že v době uzavření smlouvy o úvěru byly vedeny proti žalovanému 4 exekuční řízení a po uzavření smlouvy o úvěru byla vedena proti žalovanému 2 exekučních řízení, což podle názoru soudu jednoznačně prokazuje, že žalovaný fakticky úvěruschopný nebyl. Nadto právní předchůdce žalobce ani neučinil dotaz na Centrální evidenci exekuci, kde by tuto skutečnost za poplatek 15 Kč zjistil.
7. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného.
8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena pouze z tvrzení žalovaného.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
12. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Rovněž chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, neboť toto neprokázal, dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobcem, resp. právním předchůdcem žalobce, řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalovanému, žalobce vycházel pouze z tvrzení žalovaného, což soud nepovažuje za řádné posouzení úvěruschopnosti. Úvěrovou smlouvu soud vzhledem ke skutečnosti, že žalobce řádné nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, posoudil jako neplatnou.
20. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.
21. Soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo vyplaceno z titulu prvního nároku 28.000 Kč v den uzavření smlouvy o úvěru, a že žalovaný uhradil pouze 5.762 Kč, splatnost dlužné částky nastala dne datum a dne datum se tak žalovaný dostal do prodlení. Z výše uvedeného vyplývá, že z prvního nároku zbývá uhradit 22.238 Kč. Dále že žalovanému bylo vyplaceno z titulu druhého nároku 17.000 Kč v den uzavření smlouvy o úvěru, a že žalovaný uhradil pouze 13.627 Kč, splatnost dlužné částky nastala dne datum a dne datum se tak žalovaný dostal do prodlení. Z výše uvedeného vyplývá, že z druhého nároku zbývá uhradit 3.373 Kč. Přičemž soud považuje za důležité zdůraznit i to, že soud neuznal započítání žalovaným zaplacených částek v celkové výši 5.762 Kč a 13.627 Kč na jednotlivé nároky tak, jak je v žalobě žalobce označil v části III. žaloby ve druhém odstavci. Z výše uvedeného vyplývá, že z prvního nároku zbývá uhradit 22.238 Kč, z druhého nároku zbývá uhradit 3.373 Kč, tzn., že žalovaný z titulu prvního nároku dluží 22.238 Kč a z druhého nároku dluží 3.373 Kč a tyto částky tak soud žalovanému uložil žalobci zaplatit včetně zákonných úroků z prodlení od datum do zaplacení z částky 22.238 Kč, tj. ode dne od kterého žalobce zákonné úroky z prodlení u prvního nároku kapitalizoval včetně zákonných úroků z prodlení od datum do zaplacení z částky 22.238 Kč, tj. ode dne od kterého žalobce zákonné úroky z prodlení u druhého nároku kapitalizoval. Dále soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci z titulu druhého nároku 3.373 Kč včetně zákonných úroků z prodlení od datum do zaplacení z částky 3.373 Kč, tj. ode dne od kterého žalobce zákonné úroky z prodlení u prvního nároku kapitalizoval včetně zákonných úroků z prodlení od datum do zaplacení z částky 3.373 Kč, tj. ode dne od kterého žalobce zákonné úroky z prodlení u druhého nároku kapitalizoval.
22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy zcela úspěšnému žalovanému v řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo podle řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.