Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 277/2020-36
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 271,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které žalobce požaduje zaplatit po žalovaném celkem 23 272,00 Kč.
II. Žaloba se v části, ve které žalobce požaduje uhradit částku 11 197,90 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 1932 Kč, přičemž tyto náklady byly žalovaným již uhrazeny.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje v části, ve které žalobce požaduje zaplatit po žalovaném celkem 23 272,00 Kč.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které žalobce požaduje uhradit částku 11 197,90 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 1932 Kč, přičemž tyto náklady byly žalovaným již uhrazeny.</b>
1. Žalobkyně ve své žalobě ze dne 23.9.2020 se domáhala po žalovaném zaplacení částky 23271,99 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, došlo dne 25.07.2016 k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1.444 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 6.000Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.078,00 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.750,00 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27.272,00 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.948,00 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 25.09.2017 Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15.09.2017 ve výši 2.000Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 25.09.2017, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 12.956,52 Kč od 26.09.2017 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00% ročně. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.06.2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 08.07.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně dále po podání žaloby sdělila, že žalovaný uhradil po podání žaloby dne 3.11.2021 částku 23272 Kč. Žalobkyně proto vzala svoji žalobu zpět co do částky 23 272 Kč a požaduje uhradit pouze částku 11 197 Kč. Dále doplnila, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy uhradil celkem částku 27 272 Kč.
2. Žalovaný ve svém odporu ze dne 2.11.2020 uvedl, že uhradil částku 23 272 Kč. Při jednání uvedl, že věci moc nerozumí, ale rozhodně nepracoval v zdravotnické zařízení anonymizováno obec, jak uvádí žalobkyně.
3. Z listin y nazvané„ smlouva o úvěru“ číslo soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě níž právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému částku 15.000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkově 27272Kč a to v 14-ti měsíčních splátkách po 1948 Kč. Tato částka se skládá z jistiny ve výši 15000 Kč, úroku ve výši 1444 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 6000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1078 Kč, inkaso ve výši 3750 Kč. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že výše RPSN byla sjednána 187,60 %.
4. Z listin y označené jako Žádost o úvěr ze dne 22.7.2016 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z listin y vyplývá, že žalovaný v žádosti uvedl, že má příjem 13 000 Kč, bydlí v nájmu, má výdaje 3000 Kč za bydlení a 3000 Kč za jídlo.
5. Z předložené výzvy je patrno, že žalovaný byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že právní předchůdce žalobce postoupil předmětnou pohledávku žalobci a tato skutečnost byla oznámena žalované.
7. Z výpisu z banky soud ověřil, že žalovaný dne 2.11.2021 zaslal částku 23 272 Kč na číslo účtu bankovní účet, jenž je uvedeno v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jako číslo účtu žalobkyně.
8. Po provedeném dokazování soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 22.7.2016 uzavřena smlouva, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobci uhradit jistinu 15000Kč a dále náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12272 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému. Žalovaný v souvislosti se smlouvou o úvěru uhradil žalobkyni před podáním žaloby částku 4000 Kč a po podání žaloby částku 23272 Kč.
9. Dle ustanovení § 96 o. s. ř. o. s. ř. může vzít žalobce za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí, zastaví.
10. Soud tedy řízení v souladu s dispozitivním projevem žalobce dle ustanovení § 96 , odst. 1, 2 o. s. ř. o. s. ř. zastavil co do částky 23272 Kč.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb. , účinném do 14.11.2016 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (k tomu blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018).
17. V daném případě, nebylo z důkazů předložených žalobkyní zjištěno, že by právní předchůdce žalobkyně řádně před uvařením smlouvy zkoumal příjmy žalovaného. Soud poučil při jednání žalobkyni, aby doložila listinné důkazy ke svým tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak žalobkyně žádné důkazy ke svým tvrzením ohledně příjmů žalovaného nepředložila. Soud nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že žalovaný pracoval v době uzavření smlouvy v zdravotnické zařízení anonymizována dvě slova obec s příjmem 13000 Kč čistého. Žalovaný při jednání navíc sdělil, že v rozhodném období v zdravotnické zařízení anonymizována dvě slova obec nepracoval. Žalobkyně tedy nedoložila, důkaz o tvrzených příjmech ani výdajích žalovaného.
18. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Jelikož žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 27 272 Kč a jistina činila 15000 Kč, soud ve zbytku požadovaných 11197,90 Kč žalobu zamítl, z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 % z celkových nákladů 8 051,20 Kč, tedy 1932 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 888 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 271,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 920 Kč ve výši 1 243,20 Kč.
20. Jelikož žalovaný uhradil žalobci z titulu neplatné smlouvy o úvěru částku 27272 Kč a měl hradit pouze 15 000 Kč, náklady řízení ve výši 1932 Kč a případný zákonný úrok z prodlení, není povinen žalobkyni náklady řízení již hradit. Naopak je to žalobkyně, jenž se na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila a měla by mu vrátit, to co převyšuje částku jistiny, nákladů řízení a případného zákonného úroku z prodlení.
21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.