Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 315/2020-62
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 280 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 24. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do zaplacení částky 3 280 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 280 Kč od 24. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 24. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba co do zaplacení částky 3 280 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 280 Kč od 24. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 7 280 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 24. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, společností právnická osoba, dne 24. 10. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejíž základě byla žalovanému poskytnuta bezúročná zápůjčka ve výši 4 000 Kč, jíž se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 280 Kč do 23. 11. 2019. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku přes webové stránky www.teticka.cz, poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným a posuzována jeho úvěruschopnost. Žalovaný smlouvu o zápůjčce i všeobecné podmínky odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu. Pohledávka za žalovaným přešla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020 od původního věřitele na žalobce, o čemž byl žalovaný informován spolu s předžalobní výzvou. Žalobce doplnil, že pokud by ze strany soudu nebyl nárok žalobce uznán z titulu smlouvy o zápůjčce, aby byl nárok v části jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobce svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil smlouvu o zápůjčce číslo z níž je patrné, že ji měla uzavřít společnost právnická osoba se žalovaným dne 24. 10. 2019. K této smlouvě byly připojeny pouze podpisy a razítko právního předchůdce žalobce, nikoliv žalovaného. Předmětem této smlouvy mělo být poskytnutí bezúčelové zápůjčky v celkové výši 4 000 Kč, kterou měl zákazník vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 280 Kč do 23. 11. 2019. Nedílnou součást této smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky původního věřitele. V článku 4.3 této smlouvy bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení zákazníka s plněním jeho dluhu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva obsahovala i výčet nákladů (poplatků) v souvislosti s upomínkami či vymáháním pohledávky. Žalobce soudu dále předložil potvrzení o platbě, z něhož soud zjistil, že dne 24. 10. 2019 byla na účet č. bankovní účet zaslána částka 4 000 Kč. Soud si vyžádal zprávu od právnická osoba, z níž vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem shora označeného účtu a na daný účet byla dne 25. 10. 2019 připsána částka 4 000 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek číslo ve spojení s rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020 (zmíněné smlouvy včetně seznamu postupovaných pohledávek a přílohy číslo – výše úplaty za postoupení pohledávek), o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 7. 5. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky z uvedeného dne včetně podacího lístku). Téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 5. 2020 včetně dodejky). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný jakoukoliv částku žalobci zaplatil.
4. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzená písemně uzavřená smlouva o zápůjčce byla řádně a platně uzavřena, tak aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikl. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce. K předložené smlouvě o zápůjčce nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo tak možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku 4 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z potvrzení o platbě, z něhož je patrno, že došlo k převodu dané částky na účet, jehož majitelem byl žalovaný, což soud ověřil u právnická osoba Žalobce se stal v souladu s ust. § 1879 NOZ věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud proto s přihlédnutím k ustanovení § 2991 odst. 1 NOZ uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč, o niž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani případná ujednání o smluvní pokutě.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobce se téměř rovnal jeho úspěchu, právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení nebylo přiznáno ani jednomu z účastníků (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.