Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 284/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 24 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 100 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 4 340,29 Kč, úroky z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 12 858,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 628 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 100 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 4 340,29 Kč, úroky z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 12 858,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 628 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku
24 100 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou byla uzavřena dne
4. 4. 2015 smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 15 000 Kč. Na základě smlouvy se pak žalovaná zavázala také zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši
3 000 Kč a poplatek za splácení v hotovosti ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 14. 5. 2016. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky pouze částku 2 000 Kč Poslední platbu uhradila dne 9. 6. 2015. Nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne 14. 5. 2016, k tomu však nedošlo, a proto se neuhrazená jistina od 15. 5. 2016 úročila úrokem ve výši 23,72 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 24 100 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a z dlužných poplatků ve výši 9 100 Kč, dále žalobkyně uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 12 858,22 Kč (23,72 % ročně z 15 000 Kč od 15. 5. 2016 do 6. 12. 2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 340,29 Kč
(8,05 % ročně z 15 000 Kč od 22. 5. 2016 do 6. 12. 2019), úrok 23,72 % ročně z dlužné částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal
4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:
Ze smlouvy o půjčce ze dne 4. 4. 2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Výše půjčky činila 15 000 Kč. Poplatek za zápůjčku byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši
2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 26 100 Kč měla žalovaná hradit formou celkem 58 splátek ve výši 450 Kč týdně. Při 58 splátkách byly sjednány úroky ve výši 23,72 % ročně.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, jak vyplývá z oznámení ze dne 6. 12. 2019.
Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne
3. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalované zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne
4. 9. 2020.
Ostatní důkazy soud neprováděl, neboť z těchto důkazů již nebyly zjištěné žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení skutkového stavu věci a nárok žalobkyně lze posoudit již na základě shora uvedených důkazů.
5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaná měla spolu s poplatky ve výši 11 100 Kč hradit celkem 26 100 Kč formou týdenních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení a následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně:
Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle ust. 2392 odst. 1 věty prvé o. z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle ust. § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Podle ust. § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o. z. platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Podle § 1813 o. z. platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Soud se nejprve zaobíral tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení tzv. poplatků (poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní splácení ve výši 6 000 Kč). Jde-li o zpoplatnění administrativní činnosti a komfortního splácení (hotovostní režim splátek), pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2015, č. j. insolvenční spisová značka spisová značka, kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši
60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše, nežli o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby, o další skrytý úrok. Sjednané poplatky v celkové výši 9 000 Kč představují 60 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 15 000 Kč. S ohledem na uvedené, kdy tedy požadované poplatky zjevně představují skryté úroky a dále i s přihlédnutím ke sjednanému úroku ve výši 23,72 % ročně, považuje soud skutečnou výši úroků za zcela nepřiměřenou.
8. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Dle názoru soudu přitom lze vztáhnout citované rozhodnutí i na případ úroků zjevně se příčících dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z.
9. V dané věci tedy skutečný úrok mnohonásobně převyšuje průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy, a jako takový se příčí dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží se na něj jako na zjevně nemravný ve smyslu § 588 o. z. Takový úrok je proto absolutně neplatný pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.
10. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu zamítl co do částky 9 000 Kč, neboť ujednání
o poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč s poplatku za hotovostní splácení ve výši 6 000 Kč je neplatné dle ust. § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s ust. § 1813 o. z.
11. Naproti tomu soud shledal nárok žalobkyně důvodným ohledně části dlužné jistiny a dlužných úroků, kdy soud žalobkyni přiznal částku ve výši 15 100 Kč (žalovaná částka 24 100 Kč ponížená o poplatky ve výši 9 000 Kč). Rovněž byl shledán oprávněným nárok žalobkyně v té části, v níž se domáhala zaplacení sjednaných úroků ve výši 23,72 % ročně a zákonného úroku z prodlení.
12. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 15 100 Kč uhradila, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinila, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 23,72 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Co do 63 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalobkyně a co do 37 % předmětu řízení žalovaná, žalovaná byla proto povinna uhradit žalobkyni 26 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 964 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení při 100% úspěchu činí 2 416 Kč, 26 % je pak dáno částkou 628 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.