Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 181/2021-26

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 7 914,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 29 % ročně ze 4 793,08 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 4 274,78 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně ze 4 793,08 Kč od datum do datum a z 1 153,08 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení 1,5 % ročně ze 4 793,08 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 640 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 3 640 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 29 % ročně ze 4 793,08 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 4 274,78 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně ze 4 793,08 Kč od [datum] do [datum] a z 1 153,08 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení 1,5 % ročně ze 4 793,08 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 640 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 3 640 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 7 914,78 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná s původní věřitelkou, obchodní společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) datum smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalované zápůjčku 6 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit souhrnný poplatek 4 617 Kč, tzn. celkem se žalovaná zavázala právnická osoba zaplatit 10 617 Kč, a to prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 236 Kč, kdy poslední splátka byla ujednána na datum. Žalobkyně na dluh ze smlouvy zaplatila pouze 2 360 Kč a je v prodlení s plněním svých povinností. Společnosti anonymizováno tak vzniklo právo na zaplacení úroku 29 % ročně z dlužné jistiny a na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny.

2. Před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, a to na základě tvrzených skutečností žalovanou a na základě předložených listin žalovanou.

3. datum postoupila právnická osoba pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení (dále jen „ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. datum uzavřela žalovaná se právnická osoba smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalované zápůjčku 6 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit souhrnný poplatek 4 617 Kč, tzn. celkem se žalovaná zavázala právnická osoba zaplatit 10 617 Kč, a to prostřednictvím 44 týdenních splátek ve výši 236 Kč a 45. splátky ve výši 233 Kč, kdy poslední splátka byla ujednána na datum. Žalobkyně na dluh ze smlouvy zaplatila pouze 2 360 Kč a je v prodlení.

7. Před uzavřením smlouvy posoudila právnická osoba úvěruschopnost žalované porovnáním jejích příjmů a výdajů. Jako příjmy žalované zjistila právnická osoba částku 22 600 Kč skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 7 600 Kč a z příjmu domácnosti žalované ve výši 15 000 Kč. Jako výdaje žalované zjistila právnická osoba částku 5 000 Kč. Údaje o příjmech ověřila právnická osoba z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

8. datum postoupila právnická osoba pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (zápůjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, týkající se předchozí úpravy spotřebitelského úvěru uvedené v zákoně č. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve kterém je úprava povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr po obsahové stránce totožná s účinnou úpravou a lze tedy vycházet ze závěrů uvedených níže. V rozsudku Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho ) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

18. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

19. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z. s. ú. před účinností novely provedené (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. ).

20. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. V souzené věci právnická osoba nepostupovala s odbornou péčí, když nedostatečně posoudila výši příjmů žalované. Z karty zákazníka je zřejmé, že právnická osoba sice ověřila část příjmů žalované – čistý příjem žalované ve výši 7 600 Kč, a to výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Pokud však jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 15 000 Kč není z karty zákazníka zřejmé, jaké další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a z jakých zdrojů při ověřování těchto příjmů právnická osoba vycházela. Tento příjem přitom představuje větší část celkového příjmů žalované. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právnická osoba nedostatečně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.

22. Z výše uvedených důvodů je smlouva absolutně neplatná. Je tedy nutné vypořádat nároky z neplatné smlouvy dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaná od právnická osoba obdržela plnění ve výši 6 000 Kč. Za toto plnění zaplatila žalovaná právnická osoba 2 360 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 640 Kč (6 000 Kč – 2 360 Kč).

23. Podle § 1958 odst. 2 o. z. měla žalovaná plnit ihned poté, kdy byla k tomu žalobkyní vyzvána. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku z datum, kde byla žalovaná vyzvána k plnění nejpozději do datum. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení a žalobkyni vznikl nárok též na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky v žalobě požadované výši. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení úroků za období dřívější, soud v této části žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož je z obsahu spisu zřejmé, že jí žádné náklady nevznikly. Žalobkyně požadovala zaplacení 7 914,78 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 3 640 Kč s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.