Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 356/2021-48
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 5 770,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 770,21 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 5 770,21 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s úroky z částky 5 770,21 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení ve výši 18,90 % ročně, kapitalizované úroky ve výši 800,03 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 411,98 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 770,21 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 5 770,21 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, s úroky z částky 5 770,21 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení ve výši 18,90 % ročně, kapitalizované úroky ve výši 800,03 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 411,98 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku
5 770,21 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), byla uzavřena smlouva o účtu číslo na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Následně byla dne 16. 4. 2014 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě kterého byla žalované poskytnuta možnost čerpat peněžní prostředky do povoleného debetního zůstatku ve výši
5 000 Kč. Žalovaná byla povinna platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení právnická osoba anonymizováno, kdy ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby
18,90 % ročně. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který činil
- 5 770,21 Kč, přičemž žalovaná dále dluží na kapitalizovaných úrocích z úvěru ve výši 18,90 % ročně částku 800,03 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení částku 411,98 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Dlužná částka nebyla žalovanou dosud i přes výzvy uhrazena. Vedle žalované částky požaduje žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů a dále úroky ve sjednané výši 18,90 % ročně.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu pro založení a vedení účtu č. bankovní účet. Dne
16. 4. 2014 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru pro povolení čerpání účtu žalované až do výše 5 000 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 18,90 % ročně. Úrokové sazby jsou stanoveny v oznámení o úrokových sazbách. Žalovaná byla dopisem ze dne 5 5. 2020 vyzvána k úhradě celé dlužné částky (nepovolené přečerpání na účtu ve výši 5 770,2 Kč) a současně jí bylo oznámeno, že byla pohledávka na zaplacení celého kontokorentu dne 2. 5. 2020 převedena na evidenční účet. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 19. 2. 2021. Žalovaná dluží k 1. 2. 2021 na jistině částku 5 770,21 Kč, na úrocích částku 800,03 Kč a na úrocích z prodlení 411,98 Kč. K úhradě dlužné částky pak byla žalovaná vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzvou ze dne 4. 3. 2021.
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu dle ust.
§ 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla účet. Následně byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., na základě které žalovaná mohla čerpat úvěr prostřednictvím zřízeného účtu, a to až do výše
5 000 Kč. Žalovaná nesplnila svoji povinnost ze smlouvy, když měla evidovaný nepovolený debet ve výši 5 770,21 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého nepovoleného debetního zůstatku. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 5 770,21 Kč s příslušenstvím uhradila, popř. že závazek zanikl jiným způsobem, to však neučinila. Soud proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle ust. § 1879 o. z., s ohledem na výše uvedené vyhověl. Vedle žalované částky soud uložil taktéž žalované uhradit žalobkyni úroky ve sjednané výši 18,90 % ročně a úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14 odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. V daném případě má soud za to, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se nepovoleného debetního zůstatku (úvěrových smluv), přičemž právě řízení o nároku z nepovoleného debetního zůstatku (úvěrových smluv) lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž se však opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b citované vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.