Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 93/2021-19
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 1 756 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 756 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101 Kč od 15. 8. 2020 do 26. 4. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 756 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101 Kč od 15. 8. 2020 do 26. 4. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 1 756 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy číslo s počátkem pojištění dne 8. 11. 2019. Jednalo se o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Peugeot, typ 307, registrační značka.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměl námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) - žalovaná.
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, na kterou ovšem žalovaná nehradila sjednané lhůtní pojistné, v důsledku čehož pojistná smlouva zanikla ke dni 14. 8. 2020. Vzniklý nedoplatek na pojistném za dobu od 8. 5. 2020 do zániku pojištění (tj. do 14. 8. 2020) ve výši 1 756 Kč žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinna hradit i žalobkyní nárokovaný zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného.
Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, a to dle ust. § 2779 a násl., otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 tohoto právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci § 150 o. s. ř. o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně vyčíslila výši náhrady nákladů řízení na částku 5 119 Kč, a to mj. jako náhradu nákladů vynaložených na zastupování advokátem v souvislosti se třemi úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) v částce 1.000 Kč za jeden úkon. V dané věci však nelze přehlédnout, že žaloba (návrh ve věci samé) byla podána dne 26. 4. 2021, a to na předepsaném formuláři pro návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobkyně je subjektem, který v mnoha dalších téměř totožných případech žaluje své dlužníky ze stejného právního důvodu, a že v dané věci tarifní hodnota žalovaného nároku nepřevyšuje 50 000 Kč, dokonce ani zdaleka nedosahuje částky 10 000 Kč, která je hranicí pro tzv. bagatelní spory. Nejedná se přitom o spor natolik skutkově a právně složitý, aby soud stanovil výši náhrady za odměnu právního zástupce žalobkyně podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále též jen AT), čemuž odpovídá i stručnost žalobního návrhu a počet jeho příloh. Za této situace soud dospěl k závěru, že v případě vyčíslení odměny advokáta za poskytnuté úkony právní služby je třeba postupovat ve smyslu § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 AT, ve znění účinném od 1. 7. 2014.
Soud ze shora uvedených důvodů ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) AT ve výši 3 x 200 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba),
3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.