Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
8 C 93/2021-16
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
ulice a číslo, část obce, PSČ obec a číslo
zastoupena advokátem titul jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 524 spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta titul jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 524 spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [jméno].</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 22. 10. 2020 použil k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince metra označení a na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, o čemž byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaný porušil své povinnosti cestující dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvních přepravních podmínek PID zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Jízdné činilo 24 Kč, přirážka činila 1 500 Kč. Žalovaný ani na základě písemné výzvy dlužnou částku žalobkyni neuhradil.
Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.
Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud má za prokázané, že žalovaný dne 22. 10. 2020 použil k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince metra označení a na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, o čemž byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaný měl povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč. Výše přirážky k jízdnému činí 1 524 Kč. Žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, a to ani na základě žalobkyniny písemné předžalobní upomínky.
Vztah mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. OZ za podmínek stanovených § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve vztahu k poskytované dopravě městskou hromadnou dopravou, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost přepravit cestující do místa určení a žalovanému povinnost mít u sebe platný cestovní doklad, když za předpokladu nesplnění této povinnosti žalovaným má žalobkyně právo požadovat od něj vedle jízdného také přirážku k jízdnému v maximální výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.