Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 131/2021-34
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 1 000 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalované úhrady 1 000 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) uzavřela se žalovanou dne datum elektronicky smlouvu o zápůjčce, na základě které zaslala na bankovní účet žalované č. ú. bankovní účet jistinu zápůjčky ve výši 1 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku splatit do 30 dnů od data poskytnutí zápůjčky. Uvedenou částku žalovaná nevrátila. Úvěruschopnost žalované před uzavřením zápůjčky ověřila předchůdkyně nahlédnutím do příslušných databází a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované. Pokud by úvěrový vztah považoval soud za neplatný, domáhala se žalobkyně přiznání uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Smlouvou o postoupení pohledávek z datum byla pohledávka za žalovanou postoupena z předchůdkyně na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu celého řízení zůstala nečinná. Netvrdila, že by uhradila jakoukoli částku. K nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil, právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud tedy ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně uzavřela se žalovanou dne datum elektronicky smlouvu o zápůjčce, na základě které zaslala na bankovní účet žalované č. ú. bankovní účet jistinu zápůjčky ve výši 1 000 Kč pod variabilní symbol, vlastníkem účtu v uvedené době byla žalovaná (viz sdělení obec spořitelny čl. 17 spisu). Žalovaná se zavázala zaslanou částku vrátit do 30 dnů od data poskytnutí zápůjčky. Uvedenou částku žalovaná nevrátila. Úvěruschopnost žalované před uzavřením zápůjčky ověřila předchůdkyně nahlédnutím do příslušných databází a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované.
4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena úvěrová smlouva, na základě které dne datum poskytla předchůdkyně žalované na účet částku ve výši 1 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit žalobkyni do měsíce od poskytnutí. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitelka.
5. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, že předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s tímto zákonem. V rámci skutkových žalobních tvrzení žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované před uzavřením zápůjčky ověřila předchůdkyně nahlédnutím do příslušných databází a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované
6. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdkyně schopnost žalované splácet úvěr nezkoumala řádně a nedostála tak své povinnosti s odbornou péčí prověřit jeho úvěruschopnost.
7. Poskytla-li tedy předchůdkyně žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ, je smlouva neplatná, a podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
8. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná od předchůdkyně v hotovosti prokazatelně obdržela částku ve výši 1 000 Kč a neuhradila ničeho. Uvedená částka byla tedy přiznána z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z.
9. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní datum a přílohou ve smlouvě.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně neúspěšná žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení sestávají z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, z odměny za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když jeden úkon činí 200 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva), tj. 600 Kč. K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč. A dále byla přiznána 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku, tj. z částky 900 Kč, což představuje 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.