Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
255 C 167/2011-68
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; název žalobkyně,
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovaným: ; 1. celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované a žalované
; 2. celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované a žalované
o 8.419,19 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku ve výši 8.419,19 Kč s úrokem vyčísleným součtem částky ve výši 6.872,61 Kč a částky stanovené ve výši 29,04 % ročně z částky 8.419,19 Kč od 17. 8. 2011 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.956 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku ve výši 8.419,19 Kč s úrokem vyčísleným součtem částky ve výši 6.872,61 Kč a částky stanovené ve výši 29,04 % ročně z částky 8.419,19 Kč od 17. 8. 2011 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalované jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.956 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 29. 8. 2011 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil právní předchůdkyni žalovaných povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 8.419,19 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (společností právnická osoba) jakožto věřitelem a právní předchůdkyní žalovaných jakožto dlužnicí byla dne 7. 12. 2001 uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru číslo (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl dlužnici poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20.000 Kč, který se dlužnice zavázala hradit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 800 Kč, a to včetně sjednaného úroku ve výši 29,04 % ročně; a v případě prodlení se zavázala uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,08 % denně z dlužné částky. Dlužnice se dostala se splácením úvěru do prodlení, proto věřitel využil svého oprávnění a dopisem ze dne 21. 1. 2008 celý nesplacený úvěr zesplatnil.
3. Právní předchůdkyně žalovaných dne datum zemřela. Na základě usnesení zdejšího soudu č.j. 255 C 167/2011 -36 ze dne 6. 12. 2019 bylo rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno s žalovanými jako jejími dědičkami.
4. Žalované se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřily.
5. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
6. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 7. 12. 2001 byla mezi právním předchůdcem žalobce a právní předchůdkyní žalovaných uzavřena Úvěrová smlouvu číslo (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byl právní předchůdkyni žalovaných poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20.000 Kč, který se zavázala hradit prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 800 Kč. Úroková sazba činila 29,04 % ročně a právní předchůdkyně žalovaných se dále zavázala v případě prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,08 % denně. Právní předchůdkyně žalovaných čerpaný úvěr řádně a včas nesplácela, proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a dopisem ze dne 21. 1. 2008 celý nesplacený zůstatek úvěr zesplatnil. Dne 26. 7. 2005 došlo k rozdělení společnosti právnická osoba a k výhradnímu přechodu práv a povinností ze spotřebitelských úvěrů na společnost právnická osoba, která dne 1. 5. 2009 postoupila pohledávku za právní předchůdkyní žalovaných na právnická osoba anonymizována dvě slova., což bylo právní předchůdkyni žalovaných oznámeno dopisem ze dne 13. 7. 2009. Tato společnost poté zanikla fúzi sloučením s nástupnickou právnická osoba anonymizována dvě slova.
7. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “) a zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.
8. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a právní předchůdkyní žalovaných vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy byl právní předchůdkyni žalovaných poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20.000 Kč, který se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Sjednané měsíční splátky však právní předchůdkyně žalovaných nedodržela, poskytnuté peněžní prostředky v takto sjednaných lhůtách nevrátila a porušila tak své základní povinnosti z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalované nijak nerozporovaly.
11. Vzhledem k tomu, že žalované v rámci řízení neprokázaly, že by žalobci dlužnou částku zaplatily a netvrdily ani nedoložily jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti nim žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
12. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. , tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu
a stručné právní posouzení.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za dva úkony právní služby po 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba ze dne 16. 8. 2011) v souladu s ustanoveními § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 30. 6. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu; částku 756 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 600 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. )
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.