Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 156/2021-22

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 2 605 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 405 Kč od 15. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 405 Kč od 15. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 2 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 405 Kč od 15. 3. 2019 do zaplacení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná na straně jedné, uzavřela se žalobkyní a zároveň se právnická osoba anonymizováno právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) na straně druhé, pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Rizikové životní pojištění Můj život 2“, na období od 15. 9. 2018 do 14. 9. 2041. V rámci takto sjednané smlouvy bylo mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně sjednáno připojištění zdraví – hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, pojistný kmen byl dne 21. 12. 2019 převeden na žalobkyni. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 481 Kč měsíčně; předpis pojistného byl takto stanoven pro oba pojistitele společně. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila pojistné splatné dne 15. 10. 2018. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 14. 3. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 15. 10. 2018 do 14. 3. 2019 (ve výši 2 170 Kč u žalobkyně a ve výši 235 Kč u předchůdkyně žalobkyně) a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky před podáním žaloby.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní a předchůdkyní žalobkyně na straně jedné, jakožto právnickými osobami oprávněnými k provozování pojišťovací činnosti, a žalovanou na straně druhé, byla dne 14. 9. 2018 uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od 15. 9. 2018, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Rizikové životní pojištění Můj život 2“. Hlavním pojistitelem byla žalobkyně, předmětem pojištění poskytovaného předchůdkyní žalobkyně bylo doplňkové připojištění, konkrétně pojištění hospitalizace ve zdravotnickém zařízení. Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 481 Kč měsíčně, a to pro oba pojistitele společně. Žalovaná však žalobkyni, resp. předchůdkyni žalobkyně, neuhradila pojistné ve lhůtě jeho splatnosti. K jeho úhradě byla vyzvána upomínkou, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 14. 3. 2019 zanikla, přičemž žalovaná dluží na pojistném částku 2 405 Kč (5 × 481 Kč). Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovanou je rovněž dohoda na poplatcích za správu životního a neživotního pojištění, podle níž se mj. za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění stanovuje poplatek ve výši dle skutečně vynaložených nákladů, když aktuální sazba poplatku byla stanovena na částku 200 Kč. Upomínka před podáním žaloby (po zániku pojištění) je datována na 29. 5. 2018.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Dle o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovaným ustanovením uzavřena smlouva o pojištění, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné, a to oběma pojistitelům (tedy jak žalobkyni samotné, tak i její předchůdkyni). Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. Mezi stranami pak byl pro případ ukončení pojistné smlouvy s trvajícím dluhem na pojištění sjednán poplatek za upomínku na dlužné pojistné, žalobkyně má tedy právo požadovat uhrazení tohoto poplatku. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni poplatek uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu rovněž ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.

7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s  o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje ve vztahu k dlužnému pojistnému výši úroků z prodlení v souladu s  , je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 700 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

9. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v  advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ). V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky již samotnou žalobkyní, v této upomínce byl upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho vymáhání soudní cestou. Přitom předžalobní výzva má představovat poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na nějž v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Výzva zaslaná žalobkyní tyto náležitosti splňuje. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, nota bene v situaci, kdy žalobkyně předžalobní výzvu zaslala v rámci úkonu, který je dle ujednání mezi ní a žalovaným subjektem zpoplatněn, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.

10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( )

Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.