Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 95/2021-27
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 430 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 230 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 230 Kč za období od 2. 12. 2017 do 29. 11. 2019 kapitalizovaný částkou 518,61 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 230 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 200 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 889,93 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 032,34 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 4 802,34 Kč za období od 2. 12. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 788,97 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 802,34 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 230 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 230 Kč za období od 2. 12. 2017 do 29. 11. 2019 kapitalizovaný částkou 518,61 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 230 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 200 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 889,93 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 032,34 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 4 802,34 Kč za období od 2. 12. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 788,97 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 802,34 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 10 430 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 307,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 889,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 032,34 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z částky 8 032,34 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 14. 10. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
1/ anonymizováno coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným dne 14. 10. 2016 Smlouvu o anonymizováno. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 8 880 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 880 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, a to nejpozději do 24. 11. 2017 (smlouvou o půjčce ze dne 14. 10. 2016 číslo).
2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že bydlí v nájmu, má úvěr od právnická osoba anonymizováno ve výši 16 000 Kč s měsíční splátkou 2 000 Kč, je svobodný a bezdětný, má sjednán pracovní poměr na pozici dělníka v anonymizováno (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno osobně), čistý příjem 19 000 Kč, výdaje 10 500 Kč (4 000 Kč nájem/inkaso, 4 500 Kč výdaje domácnosti, 2 000 Kč splátky úvěrů), použitelný příjem 8 500 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO (kartou zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr).
3/ Žalovaný uhradil anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 10 450 Kč anonymizováno dne 29. 11. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným žalovanému na adresu ve smlouvě dne 13. 12. 2019 (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 13. 12. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).
4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 7. 5. 2020 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 5. 2020, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 7. 5. 2020).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
11. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.
a § 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 880 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
15. Dle soudu anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 9 zákona. Prokázala posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z doložené anonymizováno zákazníka. Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaný byl povinen v souladu s jejím ujednáním vrátit žalobkyni částku jistiny ve výši 12 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč.
16. Naproti tomu soud dospěl k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni příjmení), že tímto poplatkem anonymizováno přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby anonymizováno přenášela své provozní náklady související s poskytováním úvěrů na žalovaného, neboť tyto náklady jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru).
17. Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela - namísto sjednaných 58 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %.
18. S ohledem na výše řečené soud shledal ujednání o povinnosti hradit administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek jako nepřiměřená a podle § 1815 o. z. k nim nepřihlédl. Z toho důvodu vznikl žalobkyni nárok na úhradu pouze 13 680 Kč (součet jistiny 12 000 Kč a úroku 1 680 Kč), neboť žalobkyní požadovanou částku ve výši 20 880 Kč bylo třeba ponížit o 7 200 Kč představující administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil na pohledávku z dané smlouvy částku 10 450 Kč, zbývá mu uhradit již pouze 3 230 Kč, kteroužto částku soud výrokem I. žalobkyni, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., přiznal.
19. Pokud jde o smluvní úrok kapitalizovaný částkou 3 889,93 Kč a dále narůstající ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení, anonymizováno se v čl. 1 smluvních podmínek zavázala, že v případě, že dojde k prodloužení trvání smlouvy podle čl. 9 věty druhé smluvních podmínek pro prodlení žalovaného,„ nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena“. Soud proto požadovaný smluvní úrok žalobkyni nepřiznal (a žalobu v odpovídajícím rozsahu zamítl); byl stanoven pevnou částkou 1 680 Kč.
20. Dle smluvního ujednání se žalovaný zavázal vrátit dlužnou částku do 24. 11. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti nedostál, žalobkyně má právo požadovat po něm úrok z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení však žalobkyni přísluší pouze z částky 3 230 Kč od žalobkyní určeného data 2. 12. 2017 (prodlení ve skutečnosti nastalo dříve) do zaplacení. Ve zbytku soud nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tak, že nárok na jejich náhradu nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. příslušela žalovanému. Tomu však s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.
22. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).