Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 216/2021-23
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7.486,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.486,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.486,59 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.486,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.486,59 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za plyn, který žalovaný odebíral v odběrném místně na adrese adresa žalovaného, na základě smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu číslo. Za elektřinu odebranou v období od 16. 10. 2019 do 14. 10. 2020 žalovaný neuhradil vyfakturovanou částku 7.486,59 Kč dle vystavené faktury číslo ze dne 6. 11. 2020 se splatností dne 27. 11. 2020. Žalobkyně proto uplatňuje vyjma neuhrazené jistiny taktéž zákonné úroky z prodlení.
Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 3. 1998 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu číslo na jejímž základě odebíral žalovaný elektřinu v bytě na adrese adresa žalovaného. Podle faktury číslo měl žalovaný za zemní plyn odebraný v období od 16. 10. 2019 do 14. 10. 2020 zaplatit částku 7.486,59 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce plynu ve smyslu § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazené ceny za odebraný plyn, dle § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala a soud proto žalobě vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7.486,59 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.