Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 14/2021-53

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

(sp. zn. žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa

o zaplacení částky 73 737,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 73 737,84 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 258,32 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 46 673,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 14 486,02 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 46 673,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 513,80 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 73 737,84 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 258,32 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 46 673,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 14 486,02 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 46 673,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 513,80 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky ve výši 73 737,84 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplacených zápůjček. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 25. 8. 2017 Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 24 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 20 700 Kč zahrnujícím součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčených peněžních prostředků ve výši 4 293 Kč úročených sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměnu za zpracování a doručení ve výši 6 308 Kč a náklady za administrativní činnost ve výši 10 099 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 745 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 10. 2018. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 4. 2018. Ke dni 20. 8. 2018 činila dlužná jistina částku 12 393,14 Kč, poplatek pak částku 7 656,86 Kč. Po tomto datu žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 29 %, a to od 20. 10. 2018 (tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 20. 1. 2020 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne 20. 1. 2020 informován a vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 23 642 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 31 368,84 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, nicméně žalobkyní v tomto řízení neuplatňující. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Rovněž dne 26. 7. 2017 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o zápůjčce číslo ve výši 55 000 Kč, kterou mu téhož dne v hotovosti v den uzavření smlouvy předal. Dle smlouvy se pak žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 55 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 34 951 Kč zahrnujícím součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčených peněžních prostředků ve výši 13 479 Kč úročených sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměnu za zpracování a doručení ve výši 13 810 Kč a náklady za administrativní činnost ve výši 7 662 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 998 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 1. 2019. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 2. 2018. Ke dni 20. 8. 2018 činila dlužná jistina částku 34 280,18 Kč, poplatek pak částku 19 407,66 Kč. Po tomto datu žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Součástí smlouvy bylo ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 29 %, a to od 27. 1. 2019 (tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 20. 1. 2020 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne 20. 1. 2020 informován a vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 34 986 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 82 771,29 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, nicméně žalobkyní v tomto řízení neuplatňující. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky zápůjček v celkové výši 73 737,84 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 393,14 Kč a 34 280,18 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 656,86 Kč a 19 407,66 Kč, úroků v částce 4 572,38 Kč a 9 913,64 Kč a úroků z prodlení v částce 1 843,48 Kč a 5 414,84 Kč kapitalizovaných z neuhrazených částí zápůjček do dne postoupení pohledávky, tj. 20. 1. 2020 a dále rovněž tak i úrok a úrok z prodlení z neuhrazených částí zápůjček ode dne 21. 1. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ani poté žalovaný dluh neuhradil.

2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem – občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní pravomoci (příslušnosti). Vycházel přitom z článku 17 bod 1 písm. c) a článku 18 bod 2 nařízení Brusel I bis a uzavřel, že s ohledem na místo obvyklého pobytu žalovaného v době uzavření smlouvy jakož i v době zahájení řízení, je dána pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí této věci. Obvyklé bydliště žalovaného jakožto spotřebitele je rovněž hraničním kritériem při posuzování rozhodného práva, kterým je podle článku 6 bod 1 písm. a) nařízení Řím I právo České republiky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyjádřila výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalovaného, který nereagoval na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení (dále jen „ “) ve spojení s ustanovením , se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání.

5. Soud vycházel z obsahu listin předložených žalobkyní, a to ze Smlouvy o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 8. 2017, z přehledu plateb žalovaného (tabulka umoření) ze dne 27. 1. 2020, ze zákaznické karty ze dne 24. 8. 2017, ze Smlouvy o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 7. 2017, z přehledu plateb žalovaného (tabulka umoření) ze dne 27. 1. 2020, ze zákaznické karty ze dne 26. 7. 2017, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně poštovního podacího lístku, jakož i z předžalobní výzvy k plnění ze dne 16. 12. 2020 včetně poštovního podacího lístku.

6. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Původní věřitel, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne 25. 8. 2017 Smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo na jejímž základě mu poskytla zápůjčku ve výši 24 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Před uzavřením smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 20 700 Kč (celkem tedy částku 44 700 Kč) se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 745 Kč a dále se zavázal zaplatit první splátku 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 29 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Podle čl. 18 smluvních podmínek, druhá věta platilo, že pro případ prodlení žalovaného s některou ze splátek, se prodlužuje účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Podle čl. 10 smluvních podmínek platilo, že pokud žalovaný nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 23. 4. 2018, původní věřitel tak měl v souladu s čl. 10 smluvních podmínek možnost požadovat uhrazení zbylé nesplacené částky, která činila ke dni 20. 8. 2018 na dlužné jistině 12 393,14 Kč a na poplatku 7 656,86 Kč. Rovněž dne 26. 7. 2017 uzavřel původní věřitel, společnost právnická osoba, s žalovaným Smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo na jejímž základě mu poskytla zápůjčku ve výši 55 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Před uzavřením smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 34 951 Kč (celkem tedy částku 89 951 Kč) se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 998 Kč, poslední splátku ve výši 4 985 Kč a dále se zavázal zaplatit první splátku v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou následující měsíční splátku vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 29 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Podle čl. 18 smluvních podmínek, druhá věta platilo, že pro případ prodlení žalovaného s některou ze splátek, se prodlužuje účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Podle čl. 10 smluvních podmínek platilo, že pokud žalovaný nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 23. 2. 2018, původní věřitel tak měl v souladu s čl. 10 smluvních podmínek možnost požadovat uhrazení zbylé nesplacené částky, která činila ke dni 20. 8. 2018 na dlužné jistině 34 280,18 Kč a na poplatku 19 407,66 Kč Smlouvou ze dne 20. 1. 2020 pak byly obě předmětné pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti právním předchůdcem žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval. Žalobkyně tak činí nárok na zaplacení částky 73 737,84 Kč sestávající z jistiny ve výši 46 673,32 Kč a poplatku ve výši 27 064,52 Kč spolu s příslušenstvím i přesto, že ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 114 140,13 Kč (31 368,84 Kč + 82 771,29 Kč), jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně v tomto řízení nepožaduje.

7. Podle , (dále také jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá o. z.).

9. Podle a může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Ve smyslu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo číslo na základě kterých byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčky v dohodnuté době ve splátkách spolu s poplatky souvisejícími s poskytnutím zápůjček ve výši 20 700 Kč a 34 951 Kč představující úroky, odměnu za zpracování a doručení a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil, neboť se dostal do prodlení se zaplacením částek jistiny v celkové výši 46 673,32 Kč a poplatku v celkové výši 27 064,52 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni ve smyslu , , a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením , . Protože je tak žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná včetně zákonných úroků z prodlení, které soud přiznal z dlužných částek jistin podle ve spojení s ustanovením za dobu od 1. 5. 2018, (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky zápůjčky) a za dobu od 27. 1. 2019 (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky zápůjčky) do 20. 1. 2020 (tj. dne, kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni) v kapitalizované výši, a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

12. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 12 393,14 Kč a z dlužné jistiny 34 280,18 Kč, a to jednak v kapitalizované výši do 20. 1. 2020 (tj. do postoupení pohledávky), a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 29 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na ujednání ve smlouvě (viz strana 2 smlouvy). Z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjček nevyplývá. Naopak ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 4 293 Kč, a to jakožto součást poplatku ve výši 20 700 Kč, a částkou ve výši 13 479, a to jakožto součást poplatku ve výši 34 951 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 29 % ročně. Dle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smluv o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který poskytnuté zápůjčky ve sjednaných splátkách řádně a včas nesplatil. Nicméně v případě tohoto prodloužení smluv o zápůjčce výslovně žalobkyni právo na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z dlužných jistin zápůjčky ve výši 29 % ročně a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvách samotných je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku z již pevně daného dle smluvního ujednání neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužných jistin zápůjček zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

13. Výrok III. rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , neboť žalobkyně měla ve věci převážný úspěch (soud zamítl pouze část požadovaného příslušenství pohledávky, nikoliv žalovaný nárok či jeho část). Žalobkyni proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 19 513,80 Kč Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 3 687 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 4 060 Kč ( , d), . vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a náhrada hotových výdajů v rozsahu tří režijních paušálů po 300 Kč ( vyhlášky). Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a požádal, aby mu z odměny za zastupování a z přiznaných náhrad byla rovněž daň z přidané hodnoty přisouzena. V souladu s ustanovením ve spojení s  vyhověl soud požadavku žalobkyně a zvýšil výše specifikované náklady řízení o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, což představuje částku 2 746,80 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovení část věty před středníkem , ve smyslu ustanovení je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).