Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 403/2020-73
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 16.040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 12.040 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.482,47 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 4.410,98 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.272,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9.272,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení částky 4.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 557,96 Kč a kapitalizovaným ve výši 1.658,29 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 3.080,54 Kč ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3.080,54 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 12.040 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.482,47 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 4.410,98 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.272,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9.272,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení částky 4.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 557,96 Kč a kapitalizovaným ve výši 1.658,29 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 3.080,54 Kč ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3.080,54 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 7. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 12.040 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.482,47 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4.410,98 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 9.272,26 Kč ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku 23,72 % ročně z částky 9.272,26 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení 4.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 557,96 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.658,29 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.080,54 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3.080,54 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná dne 24. 7. 2016 smlouvu o půjčce pod číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky a dne 27. 10. 2016 smlouvu o půjčce číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované poskytl žalované v den uzavření smlouvy, tedy 24. 7. 2016, 15.000 Kč, žalovaná se zavázala půjčené finanční prostředky v případě řádného trvání smlouvy vrátit spolu se sjednaným úrokem v sazbě 23,72 % ročně, tedy 2.100 Kč s poplatkem za administrativní činnost 3.000 Kč a za hotovostní inkaso 6.000 Kč, v pravidelných týdenních splátkách v počtu 58, ve výši 450 Kč týdně s poslední splátkou 3. 9. 2017. Žalovaná hradila na tuto pohledávku 22.100 Kč, které právní předchůdce žalobce započetl na jistinu 11.919,46 Kč, na úrok 2.100 Kč, na poplatek 3.000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 5.080 Kč. Žalovaná tak žalobci dluží 4.000 Kč, sestávajících z jistiny 3.080,54 Kč a dlužných úhrad ve výši 919 Kč + kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a následně úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 3.080,54 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % z jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Dne 27. 10. 2016 převzala žalovaná na základě smlouvy o půjčce hotovost ve výši 18.000 Kč a zavázala se vrátit půjčené peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,72 % v případě řádného trvání smlouvy, celkem 2.520 Kč a administrativní poplatek ve výši 3.600 Kč a za splátky hotovostního inkasa 7.200 Kč v 58 týdenních splátkách po 540 Kč s poslední splátkou 7. 12. 2017. Žalovaná na tuto pohledávku zaplatila právnímu předchůdci žalobce 19.280 Kč, kterou právní předchůdce žalobce započetl na jistinu 8.720,74 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2.520 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3.600 Kč a za poplatek za hotovostní inkaso 4.432 Kč. Celá dlužná částka 12.040 Kč se sestávala z dlužné jistiny 9.272,26 Kč a dlužných úhrad ve výši 2.767,74 Kč + kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku a následně úroku ve výši 23,72 % ročně z jistiny 9.272,26 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí byly také pohledávky z výše uvedených smluv o půjčce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována a vyzvána předžalobní výzvou k jejich úhradě. Nezaplatila však.
2. Ve věci vydal soud elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen podle § 173 odst. 2 o.s.ř. za použití ust. § 174 odst. 3 o.s.ř.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil, když již v žalobě uvedl, že souhlasí s tím, aby jednání proběhlo bez nařízení jednání, žalovaná se přes předvolání k jednání a poučení o důsledcích nečinnosti k jednání nedostavila.
4. Soud provedl důkazy předložené žalobcem, ze kterých zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobcem a právním předchůdcem žalobce došlo k uzavření smluv o postoupení pohledávek, jejíž součástí byly mimo jiné také smlouvy o půjčkách uzavřené se žalovanou společnosti právnická osoba, které byly žalované poskytnuté na základě jejího požadavku. Z karty zákazníka, hodnocení bonity žádosti o úvěr z 24. 7. 2016 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl k dispozici pouze údaje uváděné žalovanou, aniž by si ověřil pravdivost těchto údajů. Stejně jako v případě karty zákazníka, hodnocení bonity při žádosti o úvěr ze 27. 10. 2016. Údaje v obou kartách, přestože časový rozdíl je pouze tři měsíce, se liší jak v označení měsíčních příjmů, kdy v případě žádosti ze dne 24. 7. 2016 je uváděn příjem 17.000 Kč, v případě žádosti ze 27. 10. 2016 příjem 26.000 Kč, tak ve výdajích, když ze žádosti ze 24. 7. 2016 při tvrzených příjmech 17.000 Kč je použitelný příjem k úhradě 6.600 Kč a v případě příjmu 26.000 Kč je použitelný příjem 10.500 Kč. Na základě těchto údajů žalované poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti 24. 7. 2017 15.000 Kč, a dle tvrzení žalobce žalovaná zaplatila 22.100 Kč. Dne 27. 10. 2016 byla žalované předána v hotovosti částka 18.000 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobce právnímu předchůdci žalobce zaplatila 19.280 Kč. Žalobce jiné, než výše uvedené doklady o zkoumání příjmu žalované, nepředložil.
5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobě by bylo možno vyhovět pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 15.000 Kč a 18.000 Kč a uhradila 22.100 Kč a 19.280 Kč, celkem si tedy převzala od právního předchůdce žalobce 33.000 Kč a vrátila 41.380 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce však předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl proto o zamítnutí žaloby, neboť na straně právního předchůdce žalobce by vznikl pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku celkem 33.000 Kč, žalovaná dle vlastních tvrzení žalobce vrátila 41.380 Kč a k žádnému bezdůvodnému obohacení tedy s ohledem na plnění žalované nemohlo dojít. Žaloba byla proto jako bezdůvodná zamítnuta.
12. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Podle § 142 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve sporu úspěšný proti účastníku, který ve sporu úspěch neměl. Žaloba byla zamítnuta, dle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních.