Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 102/2021-33
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 4 919,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 380 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 380 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 539,69 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 406,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 974,69 Kč, spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 3 040,10 Kč od datum do datum, spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 2 660,10 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 040,10 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 380 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 380 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 539,69 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 406,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 974,69 Kč, spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 3 040,10 Kč od [datum] do [datum], spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 2 660,10 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 040,10 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 4 919,69 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž poskytla žalované částku 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 4 640 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 237 Kč poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplácela, když poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaná dosud zaplatila 4 120 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu 3 040,10 a dlužný poplatek 1 879,59 Kč, kapitalizovaný úrok 974,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 404,61 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne datum. Pohledávka byla ke dni datum postoupena na žalobkyni.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovanou a byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná i ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Původní věřitelka ověřila majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíce 10, 11, číslo. V insolvenčním rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši příjmu žalované a výši požadované zápůjčky dospěla předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, na základě které převzala v hotovosti 6 000 Kč, které se zavázala splatit spolu s poplatkem 4 640 Kč v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o zápůjčku deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 9 653 Kč, pracovní poměr hlavní jako dělník pro čištění města u Technických služeb obec; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalované, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. příjmení, BRKI, NRKI, nedoložila žádné listin y dokládající výdaje žalované. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná na svůj závazek uhradila dle tabulky umoření celkem částku 5 620 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalované dne datum. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne datum.
5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do insolvenčního rejstříku, neboť ten dokládá pouze to, že dlužník není v insolvenci, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, když doložila pouze zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů, přičemž nebylo prokázáno, že by byly údaje uvedené v této listin ě ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila.
6. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne datum pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, sp. zn. C číslo). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaná na základě neplatné smlouvy obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč, uhradila toliko částku 5 620 Kč a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 380 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původní věřitelky i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 380 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne datum do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně požádána o uhrazení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (byť se nejednalo přímo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla dne datum odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. V souladu s § 573 o. z. došlo k doručení třetí pracovní den od odeslání, tj. datum, přičemž v oznámení byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne datum a nejpozději od datum je žalovaná v prodlení s úhradou částky 380 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
8. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.