Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 155/2021-82
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanéhomu: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 16 624 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 792 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 832 Kč,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 240,98 Kč, s úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 863 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 792 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 832 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 240,98 Kč, s úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 863 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako dlužného plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, dne 16. 2. 2018, nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěla
k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oproti podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč (úroková sazba 19,34 % ročně) a odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 4. 2019. Při uzavření smlouvy si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné ve výši 240 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem na svůj závazek ze smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku ve výši 1 616 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepsání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje
po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 624 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 624 Kč, které tvoří úrok ve výši 808,02 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 599,98 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 216 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří kapitalizovaný úrok ve výši 1 240,98 Kč (úrok ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny od 13. 4. 2019, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 606,67 Kč (z dlužné jistiny od 20. 4. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do dne postoupení pohledávky), úrok ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně marně žalovaného k zaplacení jeho dluhu předžalobní výzvou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti
a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí
ve věci.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba, IČO, jednající prostřednictvím své obchodní zástupkyně a žalovaný podepsali dne 16. 2. 2018 smlouvu
o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 10 000 Kč
a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 240 Kč (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši 2 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatku za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 240 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, přičemž první splátka je splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každá následující splátka nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek a dle číslo smluvních podmínek byl povinen splácet poskytnuté prostředky k rukám zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Zápůjční úroková sazba dle číslo činila 32,15 % ročně. Dále si účastníci v číslo smluvních podmínek dohodnuto pro případ prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky právo požadovat po žalovaném mimo jiné uhrazení celé dosud nesplacené jistiny. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti od obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.
5. Z karty zákazníka – žádost o půjčku ze dne 16. 2. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve právnická osoba, jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí 24 000 Kč a výdaje činí 10 000 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena dne 29. 11. 2019 mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešla pohledávka
za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaného dle podacího lístku dne 13. 12. 2019. Z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek, strany číslo seznamu postoupených pohledávek, ze dne 28. 11. 2019 bylo zjištěno, že výše pohledávky za žalovaným činila 18 624 Kč.
7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě
ze dne 7. 5. 2020 a z podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradil částku ve výši 1 616 Kč.
8. Přípisem zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila žalobu tvrzením, že splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na podporu svých tvrzení označila důkazy, které jsou již spisem, dále výpisy z bankovního účtu za období číslo, číslo a číslo a potvrzení o zaměstnání.
9. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 16. 2. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 10 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku a náklady zápůjčky v celkové výši 8 240 Kč právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách. Z žalobních tvrzení vyplývá,
že žalovaný ve splátkách uhradil pouze částku 1 616 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný souhrnnou částku včas a v plné výši nevrátil, právní předchůdkyně žalobkyně mohla
po žalovaném požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalobkyně poté žalovaného prostřednictvím svého zástupce upomínala k úhradě dluhu, žalovaný však již ničeho nezaplatil.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Římské úmluvy o právu použitelném pro smluvní závazky 80/934/, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 t se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany si však rozhodné právo pro svůj závazkový vztah nezvolily. Soud proto aplikoval právo České republiky podle čl. 4 odst. 2 této úmluvy, jelikož smlouva nejúžeji souvisí se zemí, v níž má strana, která je povinna plnit předmět smlouvy, v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště.
12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
13. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále„ o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem
na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou
o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě předala obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky v hotovosti
ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládal v době uzavření smlouvy platný a účinný zákon č. 257/2016 Sb. ,
o spotřebitelském úvěru, ve svém ustanovení § 86 odst. 1. Právní předchůdkyní žalobkyně zjištěné a ověřené příjmy žalovaného po odečtení uvedených výdajů postačovaly na hrazení splátky celkem 304 Kč měsíčně.
15. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky v 60 týdenních splátkách spolu s úrokem, poplatkem za administrativní činnosti a poplatkem za hotovostní režim splátek vyčíslenými na dobu trvání smlouvy. Výše úroku, administrativního poplatku a poplatku za hotovostní režim a způsob jejich stanovení vyplývaly ze smluvních podmínek – jednalo se o procentní část poskytnutého úvěru. Dále se žalovaný zavázal zaplatit za doplňkovou službu – životní pojištění anonymizována dvě slova. Tento pojem není ve smlouvě ani smluvních podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen, tudíž soud tento nárok co do výše 216 Kč jako nedůvodný výrokem II. rozsudku zamítl. Dále soud výrokem II. zamítl částku ve výši 1 616 Kč, která byla žalovaným již uhrazena.
16. Z listin předložených žalobkyni plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost plynoucí jí ze smlouvy splnila, zatímco žalovaný se dostal s vracením poskytnutých finančních prostředků do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla nárok na vrácení jistiny 10 000 Kč a zaplacení úroku 808,02 Kč, odměny za administrativní činnost 2 000 Kč
a inkasního poplatku 3 599,98 Kč. Po započtení provedených úhrad ve výši 1 616 Kč zbývá žalovanému zaplatit ze závazku částku ve výši 14 792 Kč.
17. Nárok na kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši celkem 1 240,98 Kč (úrok ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 13. 4. 2019, tj. ode dne následujícího
po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení) a smluvní úrok z prodlení
ve výši 19,34 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení uplatnila žalobkyně v rozporu se smluvními ujednáními, a proto jej soud výrokem I. rozsudku zamítl. Smluvní úrok 19,34 % ročně, který byl sjednán po celou dobu trvání smlouvy, byl stanoven
ve smlouvě jednorázovou částkou, kterou žalovaný splácel jednotlivými splátkami. V tomto případě došlo v souladu se smluvními podmínkami k prodloužení účinnosti smlouvy, jelikož byl žalovaný v okamžiku splatnosti poslední stanovené splátky v prodlení s úhradou svého, nicméně podle čl. 1 smluvních podmínek byla úroková sazba stanovena jako pevná
po celou dobu trvání smlouvy a v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.
Po uplynutí 60 týdnů od uzavření smlouvy již žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) nárok na úrok z úvěru nevznikl.
18. V souladu s doposud uvedeným soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky ve výši 14 792 Kč a příslušenstvím pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 10 000 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení. Úroky
z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu 76 % nákladů řízení. Celkové náklady činí 2 452 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 624 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč 76% z celkové částky činí 1 863 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.