Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 354/2020-27

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 9 583 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 9 583 Kč spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 5 837 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 837 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 9 583 Kč spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 5 837 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 837 Kč od 23. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 9 583 Kč (jako součtu částek 5 837 Kč, 1 150 Kč, 300 Kč, 1 996 Kč a 300 Kč), úroku ve výši 21,55 % ročně z částky 5 837 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 837 Kč, obojí od 23.5.2020 do zaplacení s tím, že dne 19.12.2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč (z toho 6 000 Kč převedla na účet určený žalovaným a zbytek 1 000 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi). Před uzavřením smlouvy zkoumala a ověřovala žalobkyně úvěryschopnost žalovaného tím, že si vyžádala výplatní lístky z pracovního poměru žalovaného a ověřovala si jeho příjmy telefonicky u zaměstnavatele,,výpisy z jeho běžného účtu, prověřením v databázi centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, čestným prohlášením žalovaného ohledně jeho příjmů a závazků, náklady na bydlení v porovnání s normativními náklady pro nájemní bydlení. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky ve výši celkem 8 750 Kč žalobkyni vrátit ve 25 měsíčních splátkách po 350 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20.1.2020. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 22.5.2020 a žalobkyně tedy požaduje částku, představující dosud neuhrazenou jistinu 5 837 Kč, dlužné splátky ke dni zesplatnění ve výši 1 150 Kč, náklady za upomínky 300 Kč (3x 100 Kč), smluvní pokutu ve výši 1 996 Kč za neuhrazené splátky v počtu 3 po 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 300 Kč, tj. 0,1 % denně z neuhrazené částky 6 987 Kč od 23.5.2020 do 4.7.2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 11.12.2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 28.12.2020 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že písemnou dohodou se dne 19.12.2019 žalobkyně s žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž 6 000 Kč žalobkyně převedla na účet žalovaného a 1 000 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Před uzavřením smlouvy zkoumala a ověřovala žalobkyně úvěryschopnost žalovaného tím, že si vyžádala výplatní lístky z pracovního poměru žalovaného,výpisy z jeho běžného účtu, prověřením v databázi centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, čestným prohlášením žalovaného ohledně jeho příjmů a závazků, náklady na bydlení v porovnání s normativními náklady pro nájemní bydlení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal celkovou částku 8 750 Kč (jistinu a úroky) splatit ve 25 splátkách po 350 Kč měsíčně, přičemž první splátka byla splatná dne 20.1.2020. V případě porušení povinností žalovaným žalobkyně podle článku IV. odst. 1 písm. d) VOP byla oprávněna úvěr zesplatnit, a to dostane-li se žalovaný do prodlení s placením jedné splátky nebo jen její části, po dobu delší než dva měsíce. V daném případě se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky a byl vyzván k její úhradě ve 30 denní lhůtě. Současně byl poučen, že neprovede-li úhradu v této lhůtě, dojde k zesplatnění úvěru. Toto sdělení bylo obsaženo v dopisech žalobkyně ze dne 25.3.2020 a ze dne 22.4.2020. Žalovaný úhradu neprovedl, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22.5.2020, což bylo žalovanému oznámeno. Za všechna tři tato písemná podání žalobkyně měla žalobkyně nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za každou upomínku, jak bylo ujednáno v článku IV. odst. 4 písm. a, b) VOP ve spojení se sazebníkem poplatků. Podle článku IV. odst. 2 písm. c) VOP v případě, že dojde k prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Podle tohoto ustanovení žalobkyně požaduje smluvní pokutu 1 996 Kč v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením čtyř splátek, tj. 4 x 499 Kč. Dále podle článku IV. odst. 2 písm. b) VOP v případě, že se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Podle tohoto ustanovení žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 Kč, což je smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazené částky 6 987 Kč od 23.5.2020 do 4.7.2020, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do sepisu žaloby.

5. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému jako spotřebiteli byla žalobkyní poskytnuta možnost čerpat peněžní částku ve výši 7 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru měla před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Jak přitom vyslovil Nejvyššího soudu České republiky ve svém rozsudku sp. zn. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. V daném konkrétním případě žalobkyně tvrdila a doložila, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr zkoumala předložením výpisu z bankovního účtu žalovaného a potvrzením o jeho příjmu formou výplatních lístků, čestným prohlášením o jeho výdajích a potvrzením z centrálních registrací, kdy z těchto listin jednoznačně vyplývalo, že žalovaný má pravidelný příjem a rovněž tak vyplývaly jeho pravidelné měsíční výdaje. Dle názoru soudu s ohledem na relativně nízkou výši poskytnutého úvěru, jakož i s ohledem na sjednanou dobu splatnosti úvěru, je takovéto posouzení úvěryschopnosti žalovaného pro daný případ dostačující.

9. Žalobkyně přitom předmětné peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč žalovanému skutečně poskytla a žalovaný se zavázal tyto vrátit žalobkyni společně se sjednaným úrokem v celkové výši 8 750 Kč. Dále bylo mezi stranami ve smlouvě dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného s plněním jednotlivých splátek úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou měsíční splátku, z jejíž úhradou bude v prodlení, stejně tak bylo dohodnuto, že v případě, dostane-li se žalovaný do prodlení s placením jedné splátky nebo jen její části, po dobu delší než dva měsíce, je žalobkyně oprávněná úvěr zesplatnit, což ke dni 22.5.2020, po marných upomínkách žalovaného ze dne 25.3.2020, 22.4.2020 a 22.5.2020, učinila, a za tato tři písemná oznámení žalobkyně vznikl žalobkyni i nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za každou upomínku, jak bylo ujednáno v obchodních podmínkách ve spojení se sazebníkem. Konečně pak podle ujednání v obchodních podmínkách vznikl žalobkyni nárok na další smluvní pokutu v souvislosti s tím, že úvěr se stal splatným v důsledku prodlení žalovaného, a to ve výši ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru (tj. z neuhrazené částky 6 987 Kč od 23.5.2020, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do 4.7.2020, tj. do sepisu žaloby). Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení , . příjmení přitom svůj závazek z této smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky žalovanému skutečně poskytla, což v řízení ani nebylo zpochybněno, avšak žalovaný svůj původní závazek poskytnuté finanční prostředky, poplatky a smluvený úrok bance hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnil a porušil a dostal se do prodlení se splácením závazku, přičemž tento se stal celý splatným uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Vzhledem ke skutečnosti, že soud u dané smlouvy neshledal absenci požadavku stanovených v  a násl. , o spotřebitelském úvěru, posoudil soud danou smlouvu o úvěru jako platnou i ve smyslu předmětného zákona. Žalobkyně při poskytnutí této finanční služby vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, je nutno na předmětnou smlouvu pohlížet i jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 810 až 1 867 , , a v tomto směru aplikovat i tato ustanovení směřující k ochraně spotřebitele. Ve smyslu , , jsou zakázána taková ujednání smluv, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Podle věty druhé tohoto ustanovení však jsou předmětem přezkumu smluvní ujednání vymezující předmět plnění či jeho cenu pouze za předpokladu, že nejsou poskytnuta jasně a srozumitelně. V dané věci má soud za to, že ujednání o ceně úvěru bylo žalovanému poskytnuto jasně a srozumitelně, když žalovaný již v době podání žádosti o poskytnutí úvěru věděl, jaké jsou ceny za poskytnutí úvěru v určité výši, když toto jednoznačně vyplývalo z předsmluvních informací o poskytnutí úvěru. V projednávané věci navíc soud považuje tuto cenu za uzavření smlouvy za přiměřenou okolnostem daného případu.

10. Také nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení z důvodu porušení smluvních povinností v případě prodlení se splácením dluhu žalovaným, je rovněž důvodný. Ujednání zakládající smluvní pokutu bylo přímo součástí smlouvy, bylo srozumitelně a jasně zakotveno, a žalobkyně pak v žalobě přesně specifikovala, za jakou dobu smluvní pokutu požaduje a ke dni rozhodování soudu byl tento nárok na zaplacení smluvní pokuty rovněž i splatný, když žaloba byla žalovanému v průběhu řízení řádně doručena.

11. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověno, včetně požadovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, i včetně požadovaných a ve smlouvě sjednaných nákladů za upomínání. Přiznaná výše úroků z prodlení plně odpovídá ust. , , ve spojení s nař. vl. č.

12. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem .

13. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plné náhrady řízení v celkové výši 1 368 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 968 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu v advokátním tarifu (tvořené částkou 400 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu za dva žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení a sepisu žaloby po 200 Kč, částkou 100 Kč jako odměnou ve výši jedné poloviny dle § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu za jeden žalobkyní účelně poskytnutý úkon právní pomoci v podobě jednoduché výzvy, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři tyto žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše zvýšeno o 21 % DPH, kterou je povinen odvést zástupce žalobce, který v řízení osvědčil, že je plátcem této daně). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.