Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 187/2021-19
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 985 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 295 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 8 295 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za období od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 713,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud žalobce žádal přiznání 7 690 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 705 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a přiznání smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 1 705 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, v té části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 295 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a smluvní úrok za období od 5. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 1 733,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení za období od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 158,68 Kč a přiznání smluvního úroku za období od 5. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 434,24 Kč, v té části se žaloba zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8 295 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 8 295 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za období od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 713,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud žalobce žádal přiznání 7 690 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 705 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a přiznání smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 1 705 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, v té části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 295 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a smluvní úrok za období od 5. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 1 733,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení za období od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 158,68 Kč a přiznání smluvního úroku za období od 5. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 434,24 Kč, v té části se žaloba zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne 24. 11. 2017 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 17 690 Kč, což je poskytnutá částka 10 000 Kč, 290 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, úroky za půjčené peněžní prostředky 1 400 Kč, odměna za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 splátkách po 305 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 1 705 Kč. Tato částka byla částečně započtena na sjednaný úrok, částečně na poplatek za hotovostní inkaso splátek a na pojištění. Žalobce žádá přiznání 10 000 Kč na jistině a 5 985 Kč za„ dlužné úhrady za služby“.
Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 10 000 Kč (nesplacená jistina) od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 872,08 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 23,72 % ročně) z částky 10 000 Kč za období od 5.1.2019 do 29. 11. 2019 ve výši 2 167,74 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 30.11.2019 do zaplacení.
Smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupila společnost právnická osoba tuto pohledávku za žalovaným žalobci.
Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo že byla uzavřena dne 24.11.2017 mezi společností právnická osoba a žalovaným ohledně poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit spolu s uvedenou částkou ještě úrok 1 400 Kč, poplatek 2 000 Kč a 4 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a 290 Kč za„ Pojištění Credit Life“. Celkovou částku 17 690 Kč měl žalovaný splácet v 58 splátkách po 305 Kč týdně, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že částka 10 000 Kč mu byla předána v hotovosti. Ve smlouvě je dále sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 23,72 % ročně.
V článku 5 odst.1 smlouvy pak účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo žalobci. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy právnická osoba žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019.
Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému k plnění ze 3. 9. 2019 s poštovním podacím lístkem.
6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu úvěru vrátit. Pokud žalovaný zaplatil, jak uvádí žalobce 1 705 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá mu doplatit (po postoupení pohledávky žalobci) úvěr částkou 8 295 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno.
7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 8 295 Kč zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 12.1.2019 do 29. 11. 2019 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 1 705 Kč dostal již před tímto datem a splatnost celé zbývající části úvěru nastala ve smyslu článku 5.1. smlouvy o úvěru již dnem 6.1.2018 (žalovaný zaplatil necelých 6 sjednaných týdenních splátek). Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Z částky 8 295 Kč za období od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 se jedná o 713,40 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení od 12. 1. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 158,68 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 10 000 Kč a s úhradou této částky žalovaný od 12. 1. 2019 v prodlení nebyl, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadované částky 5 985 Kč. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání zákonných úroků z prodlení z částky 1 705 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou a soudem přiznanou částkou jistiny úvěru) od 30. 11. 2019 do zaplacení.
8. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 8 295 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 23,72 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 5.1.2019 do 29.11.2019 a dále do zaplacení. Za období od 5. 1. 2019 do 29. 11. 2019 se jedná o 1 733,50 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání smluvních úroků od 5. 1. 2019 do 29.11.2019 ve výši 434,24 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 10 000 Kč a tuto částku žalovaný v uvedeném období již nedlužil. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání smluvních úroků z částky 1 705 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.
9. Pokud se týká částky 5 985 Kč, kterou žalobce označuje„ úhrady za služby“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 obč. zákoníku.
Částka 1 400 Kč, je uvedena jako úrok, který však je zároveň sjednán v dalším ustanovení smlouvy sazbou 23,72 % ročně. Dle soudu je tedy ujednání o úrocích zavádějící ve vztahu ke skutečné výši úroků z úvěru. Rovněž odměna za administrativní činnost a hotovostí inkaso splátek v celkové výši 6 000 Kč, představuje neadekvátní navýšení částky, kterou má dlužník v souvislosti s poskytnutím úvěru věřiteli zaplatit. Zcela neručité je ujednání o doplňkové službě životního pojištění za 290 Kč, neboť ze smlouvy žádným způsobem nevyplývá, zda a za jakým podmínek měl být žalovaný za tento poplatek pojištěn. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud tedy ve způsobu ujednání částek navyšujících poskytnuté finanční prostředky a také, ve výši těchto dalších částek, které přesahují 76% částky úvěru. Dle názoru soudu se jedná o skryté úroky z úvěru. Soudu je z úřední povinnosti známo, že v různých smlouvách stejného typu jsou částky navyšující úvěr v různé výši (čím vyšší částka úvěru, tím je administrativní činnost a také hotovostní inkaso splátek dražší).
Řádně sjednané úroky totiž představují příjem věřitele, který podléhá daňové povinnosti. Z tohoto pohledu se tedy jedná také o obcházení zákona.
S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu s úvěrem ještě další platby, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek úvěru zamítnuta.
Vzhledem k neplatnosti ujednání o těchto platbách, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat úhradu žalovaného ve výši 1 705 Kč ani částečně na tyto platby.
10. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, soud tedy ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251o o.s.ř. ).