Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (10)No categories available
13 C 87/2021-42
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 334,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 334,18 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 140 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a zákonný roční úrok z prodlení z částky 140 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a zákonný roční úrok z prodlení z částky 54,18 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % a částku 2 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 334,18 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 140 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a zákonný roční úrok z prodlení z částky 140 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a zákonný roční úrok z prodlení z částky 54,18 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % a částku 2 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení celkem částky 2 334,18 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě smluv o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne datum a datum zapůjčila právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) zařízení – anonymizováno 7 slov) a anonymizována čtyři slova (číslo) (dále jen„ zařízení“). Převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne datum a datum. Žalovaná se zavázala platit za pronájem těchto zařízení sjednanou cenu, a to konkrétně 140 Kč měsíčně. Sjednanou cenu však řádně nehradila. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, ve kterých bylo dohodnuto, že v případě ukončení smlouvy má žalovaná povinnost vrátit předmětné zařízení do 14 dnů ode dne skončení smlouvy. Pro případ, že tak neučiní, byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Pro neplnění podmínek smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dne datum odstoupila. Žalovaná zapůjčené zařízení nevrátila. Proto právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu, která dosud nebyla zaplacena,
tj. 2 000 Kč a též vyúčtovala nezaplacené nájemné za užívání zařízení v celkové výši 334,18 Kč.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Smlouvami o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřenými dne datum a datum se právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou mimo jiné dohodly na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované pronájem koncových zařízení (anonymizováno a anonymizována dvě slova) za měsíční částku ve výši 140 Kč. Žalovaná však nehradila sjednanou cenu za pronajatá zařízení, kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně řádně vyúčtovala fakturou
číslo na částku 140 Kč s datem splatnosti dne datum, fakturou číslo na částku 140 Kč s datem splatnosti dne datum a fakturou číslo na částku 54,18 Kč s datem splatnosti dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dopisem ze dne datum odstoupila od smlouvy ke dni datum a vyzvala žalovanou k vrácení zařízení a úhradě nedoplatku za pronájem zařízení. Součástí smluv byly obchodní podmínky, ve kterých bylo dohodnuto, že v případě ukončení smlouvy má žalovaná povinnost vrátit předmětná zařízení do 14 dnů ode dne skončení smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni a postoupení oznámila žalované dopisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne
datum upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky a ke splnění jí určila dodatečnou lhůtu s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena ve smyslu ust. § 1724 občanského zákoníku a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouva, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala umožnit žalované přístup k internetu. Žalovaná se zavázala platit za tuto službu dohodnutou částku a také zaplatit smluvní pokutu v případě nevrácení zapůjčeného zařízení. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, avšak žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, cenu služby nezaplatila, a po skončení smluvního vztahu zapůjčené zařízení nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila na žalobkyni a postoupení řádně oznámila žalované. Žalované tedy vznikla povinnost uhradit žalobkyni požadovanou smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč podle ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku. Obdobně vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nájemné. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel dle § 1970 občanského zákoníku požadovat také zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Žalobkyni proto vedle práva na zaplacení dlužného nájemného za koncová zařízení náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jelikož úroková sazba nebyla sjednána ve výše uvedené smlouvě.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 334,18 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměna advokáta byla soudem určena dle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku ve výši 50 000 Kč.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.