Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 19/2021-30
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 350 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 21.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro částku 4 350 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 638 Kč od 26.7.2019 do 20.10.2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 138 Kč od 21.10.2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 21.10.2020 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 21.10.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Pro částku 4 350 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 638 Kč od 26.7.2019 do 20.10.2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 138 Kč od 21.10.2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 21.10.2020 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 350 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2.7.2019 Smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky webová adresa, na základě které byla žalovanému dne 3.7.2019 poskytnuta zápůjčka ve výši 3 500 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet, která měla být žalovaným splacena včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč nejpozději do 25.7.2019. Žalovaný však do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, proto žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 1 712 Kč a účelně vynaložené náklady (písemných výzev) ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce s datem 2.7.2019 nezkoumala žádným způsobem úvěruschopnost žalovaného a převedla na jeho účet dne 3.7.2019 částku 3 500 Kč, kterou žalovaný žalobkyni nevrátil, a to ani přes předžalobní upomínku z 14.10.2020 ve lhůtě do tří dnů.
4. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
5. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy žádným způsobem nezabývala. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
7. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy žádným způsobem, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.
8. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 3 500 Kč, přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 3 500 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni tuto částku zaplatit. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení až uplynutím třech dnů od doručení předžalobní upomínky s tím, že předžalobní upomínka byla podána k přepravě 14.10.2020, soud vycházel z notoriety tři dny doručení písemnosti, což znamená, že žalovanému byla předžalobní upomínka s výzvou plnění doručena 17.10.2020, třídenní lhůta k plnění uplynula 20.10.2020 a od 21.10.2020 je tedy žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvní pokuty a poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení, neboť k 21.10.2020, od kdy je žalovaný v prodlení byla přípustná úroková sazba pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně.
10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.