Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 82/2021-17
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Sobotkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 13.835 Kč půjčka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.145 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 3.855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky představující kapitalizovaný úrok ve výši 6.351,19 Kč a co do částky představující úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.145 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky ve výši 3.855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky představující kapitalizovaný úrok ve výši 6.351,19 Kč a co do částky představující úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13.835 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba dne 6. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši 10.000 Kč a zároveň se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a nákladů za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč Tyto částky se zavázal žalovaný splácet po dobu 58 týdnů po částkách 305 Kč. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou z 6. 12. 2019. Žalovaný uhradil pouze částku 3.855 Kč.
Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s tím, aby soud rozhodoval bez nařízení jednání.
Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Při rozhodování ve věci vycházel soud ze smlouvy o půjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, karty zákazníka, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.
Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 6. 3. 2016 smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši 10.000 Kč, kterou převzal v den uzavření smlouvy a kterou měl spolu s dalšími poplatky splácet po 305 Kč týdně v rozsahu 58 splátek. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z 6. 12. 2019. Žalovaný zaplatil pouze částku 3.855 Kč.
Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřená spotřebitelská smlouva o půjčce podle ust. § číslo shora citovaného. Smlouva o půjčce tedy musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi Ústavního soudu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 prokázala žalobkyně svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení.
Z ujednání ve smlouvě o půjčce je zřejmé, že tato ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Účastníci sjednali týdenní splácení dluhu, které se jeví jako velmi přísné vůči dlužníku, takže nelze smlouvu jako celek považovat za smlouvu v souladu s dobrými mravy. Pokud účastníci ujednali tak vysokou odměnu za poskytnutí finančních prostředků a současně podmínky splácení jednostranně výhodné pro věřitele, jde o zjevnou nespravedlnost ujednání smlouvy o půjčce vůči žalovanému. V tomto případě je nastavení práv a povinností účastníků smlouvy natolik nevyvážené, že smlouva jako celek ve smyslu citovaného ust. § 547 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku neobstojí. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11.
Soud proto považuje předmětnou smlouvu o půjčce za neplatnou, takže žalobkyně má právo pouze na vrácení rozdílu mezi částkami poskytnutými a částkami zaplacenými, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni rozdíl ve výši 6.145 Kč (číslo – číslo = číslo) a ve zbývajících částech žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb., a to od 7. 12. 2019.
O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Povinnost žalobkyně doplatit soudní poplatek doplnil soud do výroku podle ust. § 166 odst. 1 o.s.ř. za použití § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/91 Sb. v platném znění (položka číslo sazebníku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.