Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 54/2021-27
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4.371 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
a. částku 3.000 Kč,
b. s úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč ve výši 8,5% p.a. za dobu od 24. 10. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti
a. zaplatit žalobci částku 1.371 Kč,
b. kapitalizovaný úrok v částce 890 Kč,
c. kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 319,27 Kč
d. úrok z prodlení z částky 3.000 Kč ve výši 8,5% p.a. za dobu od 25. 7. 2019 do 23. 10. 2020.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a. částku 3.000 Kč, b. s úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč ve výši 8,5% p.a. za dobu od 24. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se návrh, aby byla žalovaná zavázána k povinnosti a. zaplatit žalobci částku 1.371 Kč, b. kapitalizovaný úrok v částce 890 Kč, c. kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 319,27 Kč d. úrok z prodlení z částky 3.000 Kč ve výši 8,5% p.a. za dobu od 25. 7. 2019 do 23. 10. 2020. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 10. 2020 domáhal zaplacení částky 4.371 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovaným prostřednictvím internetu dne 21. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 3.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit tuto částku včetně poplatku 890 Kč do 30. 3. 2018. Dále se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud se ocitne v prodlení. Žalovaný úvěr nesplatil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 3.000 Kč, pokuty ve výši 1.371 Kč, příslušenství přestavující poplatek za sjednání ve výši 890 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 319,27 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne 22. 7. 2019. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.
2. Žalovaný se k nároku žalobce nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu .
4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. , když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Z předložených listinných důkazů, soud zjistil následující skutkový stav:
Žalobce předložil soudu žalovaným nepodepsaný návrh smlouvy o úvěru číslo na základě které měl věřitel poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč za poplatek ve výši 890 Kč se splatností do 19. 12. 2017. Dále se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud se ocitne v prodlení. Peněžní částka byla dne 21. 11. 2017 poslána na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 8. 2019. Žalovaný byl vyzýván k uhrazení dlužné částky. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím internetových stránek věřitele byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil. Smlouva není žalovaným podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když kopie občanského průkazu, sms, inkaso ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy.
7. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části skutečně poskytnuté jistiny ve výši 3.000 Kč, neboť předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy.
8. Věřitel poskytl žalovanému na jeho účet dne 19. 12. 2017 peněžní prostředky. Věřiteli tak vznikl dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen„ OZ“), nárok na vrácení této poskytnuté částky jako bezdůvodného obohacení, když neprokázal, že by předmětné finanční prostředky žalovanému poskytnul na základě jakéhokoliv jiného právního jednání mezi účastníky. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ust. § 1879 OZ postoupena na žalobce, který je tak oprávněn pohledávku vymáhat. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětnou částku žalobci vrátil. Žalovaný však zůstal ve sporu neaktivní. Soud tedy žalobě vyhověl pouze v části poskytnuté jistiny a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3.000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Částka byla splatná dle výzvy ze dne 19. 10. 2020 dle ust. § 573 OZ dne 23. 10. 2020, žalovaný byl tak v prodlení od 24. 10. 2020. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
9. Co se týče nároku na smluvní pokutu a poplatky za poskytnutí úvěru, soud žalobu zamítnul, když, jak je výše uvedeno, nebylo prokázáno, že by byla smlouva uzavřena a nebylo tak prokázáno, že by žalobci nárok na zaplacení těchto částek vzniknul.
10. Dále soud zamítnul žalobu v úroku z prodlení od 31. 3. 2018 do 23. 10. 2020, který žalobce částečně kapitalizoval za období od 31. 3. 2018 do 24. 7. 2019 na částku 319,27 Kč, když žalovaný se ocitnul v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až na výzvu žalobce ze dne 19. 10. 2020 a nikoliv již od 31. 3. 2018, jak žalobce tvrdil.
11. S ohledem na neprokázání existence výše uvedených smluv se soud dále nezabýval otázkou ohledně případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) či alespoň absolutní neplatnosti některých ujednání smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ) či pro lichvu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001 ), která by dle obsahu tvrzení žalobce ohledně podmínek sjednání smluv mohla přicházet v úvahu.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci byli ve sporu přibližně stejně úspěšní (rozdíl menší jak 5 %), a tak žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nevzniknulo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může žalobce podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.