Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 110/2021-48

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobce o zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky částka od 19. 6. 2019 do 25. 6. 2019 ve výši částka,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od 26. 6. 2019 do 18. 7. 2019 ve výši částka,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,45 % ročně z částky částka od 19. 7. 2019 do 1. 4. 2020 ve výši částka,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od 2. 4. 2020 do zaplacení,

návrh na zaplacení pohledávky ve výši částka,

návrh na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 19. 6. 2019 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od 19. 6. 2019 do 18. 7. 2019 ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od 19. 7. 2019 do 01. 4. 2020 ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od 02. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19. 6. 2019 dosáhne částky částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobce o zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od 19. 6. 2019 do 25. 6. 2019 ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od 26. 6. 2019 do 18. 7. 2019 ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,45 % ročně z částky [částka] od 19. 7. 2019 do 1. 4. 2020 ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od 2. 4. 2020 do zaplacení, návrh na zaplacení pohledávky ve výši [částka], návrh na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 19. 6. 2019 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky [částka] od 19. 6. 2019 do 18. 7. 2019 ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky [částka] od 19. 7. 2019 do 01. 4. 2020 ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky [částka] od 02. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19. 6. 2019 dosáhne částky [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 4. 5. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 7. 7. 2016 se žalobcem Smlouvu o úvěru číslo na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši částka. Dne 21. 7. 2016 byl úvěr vyplacen žalovanému. S touto smlouvou vyslovil žalovaný souhlas a zavázal se zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši efektivní úrokové sazby 66,71 % ročně v 48 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem 8/2016 dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, z výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu číslo smlouvy, když žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, tj. částka za každou splátku x 3, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu číslo smlouvy, neboť pokud se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 60ti dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky číslo splatné dne 17. 4. 2019). K datu 17. 6. 2019 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru dle bodu 12.4 smlouvy. Tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den po dni zesplatnění úvěru. Aktuální částka, kterou žalobce požaduje po žalovaném, je ve výši částka + částka smluvních pokut (částka). K této částce požaduje i zákonný úrok z prodlení do zaplacení. Dle bodu 12. 7 smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne 19. 6. 2019 do zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu pouze v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to počínaje dnem 19. 6. 2019 do zaplacení, což je k datu vyhotovení žaloby částka částka. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % ročně jsou požadovány z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 19. 6. 2019 do zaplacení (tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od 19. 6. 2019 do 18. 7. 2019 ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p.a. z částky částka od 19. 7. 2019 do 1. 4. 2020 ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 52,21 % p. a. z částky částka od 2. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19. 6. 2019 dosáhne částky částka Náklady řízení byly účtovány.

2. Soud jednal dne 14. 6. 2021 bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo vykázáno doručení fikcí dnem 3. 6. 2021. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle , 3 a rozhodl bez jejich přítomnosti.

3. Žalobce soudu předložil Návrh na uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 7. 7. 2016, uzavřenou mezi účastníky, kterou žalobce akceptoval dne 21. 7. 2016. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je částka. Tuto se zavázal splácet v 48 měsících po částka, zápůjční úroková sazba činí 66,71 % ročně a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu trvání úvěru. Při odstoupení od smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka RPSN na úvěr je 66,71 %. Dále byl předložen Předsmluvní formulář týkající se popisu úvěru, tento je stvrzen podpisem žalovaného dne 7. 7. 2016, Hodnocení klienta ke smlouvě číslo ze dne 21. 7. 2016, doklad o vyplacení úvěru ze dne 21. 7. 2016 (vyplaceno částka), splátkový kalendář žalovaného, vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, pracovní smlouva žalovaného s dodatkem, potvrzení o výši pracovního příjmu žalovaného, výplatní lístek žalovaného za číslo, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne 18. 2. 2019, 20. 5. 2019, 17. 6. 2019 a předžalobní výzva ze dne 14. 4. 2021. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 21. 7. 2016 zaslal žalobce žalovanému částku částka na základě uzavřené Smlouvy. Sjednané splátky žalovaný nedodržel, u sjednané splátky číslo se dostal do prodlení o délce 60 dnů, splatné dne 17. 4. 2019 a proto k datu 17. 4. 2019 došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný ani na výzvy dluh neuhradil, proto se žalobce obrátil na soud a požadoval nároky, které jsou specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění.

4. Podle § 580 odst. 1 o. z. (platného v době uzavření Smlouvy o úvěru), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu o revolvingovém úvěru mezi žalobcem a žalovaným dne 7. 7. 2016, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. a čl. A) Smlouvy. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě žalovaný s textem smlouvy vyslovuje souhlas, proto jeho obsah těžko mohl ovlivnit. Z uzavíraného kontraktu je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele úvěru - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy nejen pro svoji nepřiměřenost ve vztahu k právům žalovaného, ale také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky částka, což je více jak dvojnásobek částky, než která byla žalovanému půjčena. Žalovaný již uhradil žalobci částku částka. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši 66,71 % byl určen jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (část A) smlouvy) a zcela jasně neadekvátně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček při jakési„ toleranci“ cca trojnásobku těchto obvyklých sazeb u nebankovních subjektů. Požadavek přiměřenosti zde věřitel nerespektoval a vytvořil tak značnou nerovnováhu stran v neprospěch žalovaného, čímž naplnil obsah ustanovení § 1813 o. z., přičemž takovéto jednání je tímto ustanovením zakázáno. To se týká i nastavením řady pokut, nákladů a úroků, které na sebe různě navazují a stávají se tak nepřehlednými jako celá koncepce smlouvy (viz např. čl. 4 Smluvního ujednání smlouvy, čl. 12 Sankce a čl. 13 Ostatní sankce, atd.). Veškerá tato ujednání spolu úzce souvisí, dle názoru soudu je nelze oddělit, neboť jsou takto záměrně nastavena žalobcem, bez tohoto ujednání by smlouvu věřitel těžko uzavřel, a proto soud považuje celou Smlouvu o úvěru za neplatné právní jednání, tzn. včetně ujednání o smluvních pokutách a dalších nákladech. Smlouva je nepřehledným právním jednáním a stejně tak je nepřehledné i nepřezkoumatelné to, co vlastně žalobce po žalovaném požaduje a jak vykonstruovaně k žalovaným částkám dospěl. Soud dodává, že věřitel se nemůže dožadovat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i jednoduše porovnáním částky půjčené s částkou, která má být věřiteli vrácena.

5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce splatil pouze„ část“ dluhu ve výši celkem dle karty klienta částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy ze strany žalovaného nezbývá žádná částka, naopak na straně žalobce došlo nyní k bezdůvodnému obohacení u částek, uhrazených žalovaným nad částka. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění.

6. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl v převážné míře úspěch žalovaný, ale protože žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nepožadoval, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízen

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.