Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 90/2020-56
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 29 296 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 812 Kč se zákonných úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od 21. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do
-) částky 17 484 Kč
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 032,63 Kč
-) kapitalizovaného úroku 6 035,42 Kč
-) zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020
-) zákonného úroku z prodlení z částky 1 927 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení
-) úroku ve výši 23,72% ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 418,89 Kč
-) kapitalizovaného úroku ve výši 4 210,42 Kč
-) zákonného úroku z prodlení z částky 6 402,99 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020
-) zákonného úroku z prodlení z částky 3 323,99 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení
-) úroku ve výši 23,72% ročně z částky 6 402,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 937,10 Kč
-) kapitalizovaného úroku z prodlení ve
-) výši 2 779,36 Kč
-) zákonného úroku z prodlení z částky 3 927,61 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020
-) zákonného úroku z prodlení z částky 3 267,61 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení
-) úroku ve výši 23,72% ročně z částky 3 927,61 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 812 Kč se zákonných úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od 21. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do -) částky 17 484 Kč -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 032,63 Kč -) kapitalizovaného úroku 6 035,42 Kč -) zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020 -) zákonného úroku z prodlení z částky 1 927 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení -) úroku ve výši 23,72% ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 418,89 Kč -) kapitalizovaného úroku ve výši 4 210,42 Kč -) zákonného úroku z prodlení z částky 6 402,99 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020 -) zákonného úroku z prodlení z částky 3 323,99 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení -) úroku ve výši 23,72% ročně z částky 6 402,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 937,10 Kč -) kapitalizovaného úroku z prodlení ve -) výši 2 779,36 Kč -) zákonného úroku z prodlení z částky 3 927,61 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 2. 2020 -) zákonného úroku z prodlení z částky 3 267,61 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení -) úroku ve výši 23,72% ročně z částky 3 927,61 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení a) částky 15 763 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 032,63 Kč (z 10 000 Kč od 11. 6. 2017 do 6. 12. 2019), s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 035,42 Kč (23,72% z 10 000 Kč od 4. 6. 2017 do 6. 12. 2019), se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení dále požadovala zaplacení b) částky 8 433 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 418,89 Kč (z částky 6 402,99 Kč od 21. 3. 2017 do 6. 12. 2019), s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 210,42 Kč (23,72 % z 6 402,99 Kč od 14. 3. 2017 do 6. 12. 2019), se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 402,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, s úrokem 23,72 % ročně z částky 6 402,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zaplacení c) částky 5 100 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 937,1 Kč (z 3 927,61 Kč od 4. 1. 2017 do 6. 12. 2019), s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 779,36 Kč (23,72% z 3 927,61 Kč od 28. 12. 2016 do 6. 12. 2019), se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 927,61 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 23,72 % ročně z částky 3 927,61 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen příjmení jméno) uzavřela s žalovaným smlouva o půjčce číslo ze dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka 10 000 Kč, když se žalovaný zavázal vrátit celou částku společně s částkou 1 400 Kč (úrok se sazbou 23,72%), 2 000 Kč – odměna za administrativu a 4 000 Kč (představující poplatky za hotovostní inkaso splátek), tj. celkem 10 000 Kč a 7 400 Kč. Současně se žalovaný zavázal uhradit poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč. Celou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 6. 2017, avšak žalovaný uhradil pouze 1 927 Kč, když poslední platba proběhla dne 13. 8. 2016. Dále právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizováno uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka 7 000 Kč, když se žalovaný zavázal vrátit celou částku společně s částkou 980 Kč (úrok se sazbou 23,72%), 1 400 Kč – odměna za administrativu a 2 800 Kč (představující poplatky za hotovostní inkaso splátek), tj. celkem 7 000 Kč a 5 180 Kč. Současně se žalovaný zavázal uhradit poplatek za životní pojištění ve výši 174 Kč. Celou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 213 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 13. 3. 2017, avšak žalovaný uhradil pouze 3 921 Kč, když poslední platba proběhla dne 13. 8. 2016 a nakonec právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizováno uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce číslo ze dne datum na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka 6 000 Kč, když se žalovaný zavázal vrátit celou částku společně s částkou 840 Kč (úrok se sazbou 23,72%), 1 200 Kč – odměna za administrativu a 2 000 Kč (představující poplatky za hotovostní inkaso splátek), tj. celkem 6 000 Kč a 4 440 Kč. Celou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 27. 12. 2016, avšak žalovaný uhradil pouze 5 340 Kč, když poslední platba proběhla dne 13. 8. 2016.
1. Žalovaný byl po celou dobu nečinný a k meritu věci se nijak nevyjádřil.
1. Soud následně nařídil jednání, kterého se ani jeden z účastníků nezúčastnil, když žalobkyně se omluvila z důvodu procesní ekonomie a souhlasila s rozhodnutím věci v její nepřítomnosti a žalovaný se neomluvil.
1. Z provedených listinných důkazů, které předložila žalobkyně, soud zjistil následující skutečnosti.
1. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že listinu podepsal žalovaný jako zákazník a úvěrující společnost byla právnická osoba anonymizováno. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka 6 000 Kč, kterou měl uhradit v 58 splátkách týdně po 180 Kč a současně s touto částkou měl uhradit 4 440 Kč jakožto poplatek. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které však nebyly podepsány.
1. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žije na ulici ulice, kde je nájemník. Má jedno nezaopatřené dítě rok narození rok. Má půjčku u příjmení jméno, když splácí 500 Kč a 800 Kč splácí jako alimenty. Tvrzená mzda činí 12 000 Kč, tvrzené výdaje činí 2 000 Kč nájem/inkaso, 4 000 Kč ostatní výdaje, 200 Kč telefon.
1. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že listinu podepsal žalovaný jako zákazník a úvěrující společnost byla právnická osoba anonymizováno. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka 7 000 Kč, kterou měl uhradit v 58 splátkách týdně po 213 Kč a současně s touto částkou měl uhradit 5 180 Kč jakožto poplatek a částku 174 Kč představující platbu za pojištění. Součástí smlouvy byly nepodepsané smluvní podmínky.
1. Z karty zákazníka ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný žije na ulici ulice s partnerkou, když on žije jako spolubydlící, když ve společné domácnosti s partnerkou žije od března rok. Dle zápisu v kartě soud zjistil, že tvrzený nájem činí 2 100 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč, splátky úvěru činí 2 000 Kč, alimenty činí 500 Kč, mzda 12 000 Kč. Měly být předloženy výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a sipo. Na žalovaného je vedena 1 exekuce. Počet nezaopatřených dětí 1.
1. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že listinu podepsal žalovaný jako zákazník a úvěrující společnost byla právnická osoba anonymizováno. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka 10 000 Kč, kterou měl uhradit v 58 splátkách týdně po 305 č a současně s touto částkou měl uhradit 7 400 Kč jakožto poplatek a částku 290 Kč představující platbu za pojištění. Součástí smlouvy byly nepodepsané smluvní podmínky.
1. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že tvrzený příjem žalovaného činí 13 000 Kč, výdaje 10 700 Kč (2 700 úvěr, 1 000 Kč nájem, 7 000 Kč výdaje na domácnost) a žalovanému zbývá použitelný příjem 2 300 Kč. Dle zákaznické karty měl žalovaný předložit výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, sipo. Dále je zde uvedeno, že žije s partnerkou ve společné domácnosti od prosince roku 2014, když on je veden jako nájemním a bydlí na ulici ulice a trvalý pobyt má na ulici jméno příjmení. Nejsou na něj vedeny exekuce. Počet nezaopatřených dětí 0.
1. Z výzvy k plnění ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k uhrazení částky ve výši 49 454, 93 Kč, a to do 14. 5. 2020, když současně v této výzvě byly specifikovány předmětné smlouvy a žalovaný byl seznámen s postoupením pohledávky na žalobkyni. Předmětná výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 5. 2020, jak bylo zjištěno z podacího lístku.
1. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo zasláno oznámení, že pohledávku, kterou vůči němu měla právnická osoba anonymizováno ve výši 29 296 Kč bez příslušenství přešla na žalobkyni. Ze stejného dne pak byly žalovanému zaslány informace o zpracování osobních údajů. Předmětné listiny byly žalovanému odeslány dne 7. 1. 2020, jak soud zjistil, z podacího lístku.
1. Ze seznamu postoupených pohledávek, a to ze stran č. 168, č. 219 a č. 257, vážících se k tvrzené smlouvě číslo soud zjistil, že předmětné pohledávky přešly na žalobkyni.
1. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 25. 2. 2013, dále jen zákon o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
1. Žaloba je z větší části nedůvodná.
1. V řízení z předložených důkazů bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným podepsala 3 smlouvy o půjčce ze dne datum, datum a datum, na základě kterých byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 10 000 Kč, 7 000 Kč a 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, když žalovaný vrátil pouze 1 927 Kč, 3 921 Kč a 5 340 Kč. Ve všech případech žalovaný vystupoval jako spotřebitel.
1. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, včetně oznámení o postoupení, vzal soud za prokázané, že tvrzená pohledávka byla ve smyslu § 1879 a následující, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., postoupena na žalobkyni.
1. Na základě výše uvedeného bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky na základě tří smluv, které byly nazvány jako smlouvy o půjčkách, kde žalovaný vystupoval jako spotřebitel, tedy se jedná o tzv. spotřebitelský úvěr. V tomto případě je nutné předtím, než je spotřebiteli úvěr poskytnut, ze strany žalobkyně (právní předchůdkyně) zkoumat, a to s odbornou péčí, schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Soud se zabýval otázkou, zda tomu tak skutečně bylo, neboť v případě, že žalobkyně této povinnosti nedostála, pak by smlouvy byly dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné, a to neplatné absolutně (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Brně 38 Co 245/2018).
1. Ze zákaznických karet vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplnila zákaznické listy, avšak skutečnosti zde nebyly nijak věrohodně prokázány. V kartě zákazníka ze dne datum žalovaný nemá uvedeno nezaopatřené dítě, ani výši alimentů, ačkoliv předchozích dvou kartách tento údaj je uveden a nebylo nijak prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně tento rozpor, který ji musel být znám, nějakým způsobem řešila a zjišťovala. Současně jsou nesrovnalosti, od kdy bydlí na ulici ulice s partnerkou, a to zda jako nájemník či spolubydlící, když v případě předložení nájemní smlouvy by tato skutečnost musela být prokázána a nemohlo by dojít k nesrovnalostem. Ačkoliv se může zdát, že se jedná o drobné nesrovnalosti, vrhá to pochybnosti, zda právní předchůdkyně skutečně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a zda ji skutečně byly předloženy listiny, které byly v zákaznických kartách uvedeny. Soudu ony uvedené dokumenty doloženy nebyly a soud tedy nemohl přezkoumat, zda se údaje v zákaznických kartách s ohledem na nesrovnalosti zakládají na pravdě. Dále má soud za to, že žalobkyně dostatečně nezkoumala konkrétní výdajovou stránku, když pokaždé je uvedena jiná výše nájmu, ačkoliv na dané adrese má žalovaný bydlet po celou dobu a jedná se o rozmezí 5 měsíců, kdy nelze předpokládat 2x změnu nájemní smlouvy, ostatní výdaje jsou uvedeny v rozmezí od 4 000 Kč do 7 000 Kč bez jakýchkoliv podkladů a např. výživné na dítě není v jednom případě uvedeno vůbec.
1. Součástí odborné péče je i posouzení rozhodujících listin (dokumentů), informovanost o právní úpravě vztahující se na případ; odbornou péčí není spolehnutí se s domněnkami vystavenými na nepodložených sděleních obchodního partnera či na neověřených kopiích listin. Je-li pak pro správný postup lege artis rozhodné pojetí podezření, není rozhodné, zda ho osoba, která měla postupovat s odbornou péčí, měla, ale zda ho se zřetelem ke všem konkrétním okolnostem měla a mohla mít. Součástí odborné péče je i patřičné úsilí, podložené odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v potřebném rozsahu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 23 Cdo 1641/2011, ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. 32 Cdo 1726/2006, vše www.nsoud.cz, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009 č.j. 1 Afs 94/2009-56, ze dne 28. 4. 2011 č.j. 3 Ads 163/2010-75, Sb. NSS č. 2378/2011, ze dne 25. 6. 2008 č.j. 2 Aps 2/2008-60, vše www.nssoud.cz). Ze shora uvedeného vyplývá, že požadavek odborné péče podle § 9 odst. 1 ZSÚ nelze (jak se snaží žalobce) omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, příp. zadlužení žadatele o úvěr, ale je třeba tento požadavek vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti podkladů shromážděných pro uvedený myšlenkový proces. Pro rozhodnutí v nyní posuzovaném případě je tedy rozhodující, zda je u průměrného odborníka věnujícího se půjčování peněz obvyklá taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Je obecně známo, že banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů, jejichž motivací je výnos z úroků jako ceny peněz při očekávání řádného splacení úvěru, obecně vyžadují doložení bonity klienta zejména právě doklady uvedenými v předchozím odstavci s tím, že pokud k uvedenému doložení nedojde, úvěr neposkytnou. Poskytování úvěrů bez doložení bonity je navíc aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situaci dluhových spirál, zpeněžování obydlí dlužníků„ nad jejich hlavami“, generování zisku z nákladů při vymáhání, atd. V tomto směru soud přisvědčuje žalované, že právě prevence těchto negativ byla evidentním účelem zakotvení požadavku odborné péče do § 9 odst. 1 ZSÚ (jakož i k jeho následné novelizaci zákonem č. 43/2013 Sb. – srov. jeho důvodovou zprávu – parlamentní tisk 781/0, www.psp.cz). Krajský soud proto uzavírá, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.) (srov. judikaturu 22 A 22/2013 – 19, Krajský soud v Ostravě, ze dne 29. 1. 2015).
1. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně bylo posouzení schopnosti splácet úvěr žalovaným. Smyslem tohoto ustanovení byla skutečnost, že pokud nebude mít poskytovatel úvěru za dostatečně prokázanou schopnost splácet, úvěr neposkytne. Pokud poskytovatel tuto povinnost dostatečně nesplní, obchází zákon, když dostatečně nedbá na práva slabší strany, spotřebitele, a využívá jeho nevědomosti a důvěry, že poskytovatel jako odborník dostatečně posoudil jeho příjmy a zhodnotil, zda je schopen splácet. Žalobkyně zneužila slabšího postavení dlužníka a ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je proto je předmětná smlouva neplatná.
1. S ohledem na skutečnost, že bylo prokázáno, že žalovanému byly předmětné částky půjčeny a nebyly ze strany žalované vráceny, jedná se ze strany žalované o tzv. bezdůvodné obohacení (srovnej § 2991 a násl. o.z.), kdy žalovaný je povinen vydat vše, co nabyl.
1. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným, a to i v případě, že žalovaný započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhl (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.
1. V řízení bylo prokázáno, když se jedná o samotné tvrzení žalobkyně, že žalovaný ji uhradil celkovou částku ve výši 11 188 Kč a dále z provedených listiny, zejména smlouvami o půjčce bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta celková částka ve výši 23 000 Kč, tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu 11 812 Kč, když tato částka byla žalobkyni přiznána. Současně ji byly přiznány zákonné úroky z této částky, a to od 21. 2. 2020, když od tohoto dne, dle výzvy k zaplacení, je žalovaný v prodlení, když výzva k úhradě mu byla doručena dne 10. 1. 2020, tedy 3. pracovní den po odeslání (srovnej § 573 o.z.). Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, když bylo prokázáno, že se jedná o absolutně neplatné smlouvy, tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok z těchto smluv vyplývající.
1. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 o.s.ř., kdy to byl žalovaný, který měl ve věci větší úspěch, ale s ohledem na skutečnost, že mu žádné náklady nevznikly, nebyly mu ani přiznány.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.