Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 21/2021-52

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 7 987,48 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 3 289 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, to vše to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, tj. co do částky 4 698,48 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 4 698,48 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 3 289 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, to vše to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části, tj. co do částky 4 698,48 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 4 698,48 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1 Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 4. 11. 2020 zaplacení částky 7 987,48 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z částky 7 987,48 Kč jdoucím od 16. 5. 2017 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba dne 16. 8. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právnická osoba příjmení jméno (dále jen„ obchodní podmínky“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách právnická osoba. Žalovaná doručila právnická osoba prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, právnická osoba následně prověřila totožnost žalované, kladně posoudila její úvěruschopnost, a na základě tohoto zhodnocení zaslala žalované nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila a vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku právnická osoba tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedla v rámci registrace, kliknula na příslušnou ikonu a potvrdila, že má zájem být vázána smlouvou o revolvingovém úvěru. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy o revolvingu čerpala žalovaná celkem částku 9 500 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými žalované prostřednictvím jejího uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Posouzení schopnosti žalované splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky, a to maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, žádné zahájené exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, uvedení příjmů a výdajů dlužníka, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Při schválení prvního úvěru je dlužníkovi nastavena maximální částka, kterou nelze překročit. Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl předchůdce žalobce k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaná neuhradila jistinu úvěru ve výši 7 987,48 Kč. Žalobce dále upřesnil, že na základě žádosti o zápůjčku bylo dne 16. 8. 2016 zapůjčeno předchůdcem žalobce žalované 8 000 Kč a na základě další žádosti dne 1. 1. 2017 částka 1 500 Kč, žalovaná tak celkem čerpala úvěr ve výši 9 500 Kč. Tento úvěr měla žalovaná vrátit původnímu věřiteli včetně poplatků za výběr ve výši 187,50 Kč, úroků z úvěru ve výši 5 922,48 Kč a vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem částku 6 211 Kč, kterou původní věřitel započetl vždy na úhradu poplatků, úroků z úvěru a jistinu úvěru, přičemž žalovaná částka je tvořena částečně neuhrazenou jistinou úvěru. Do dne podání žaloby žalovaná po předchozích výzvách žalobci ničeho neuhradila.

2 Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

3 Usnesením č.j. -49 ze dne 4. 5. 2021 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno do datové schránky dne 14. 5. 2021.

4 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. ) nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5 Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 16. 8. 2016, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami, dokladem o čerpání úvěru, výpisy z účtu, měl soud prokázáno, že právnická osoba příjmení anonymizováno poskytla žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 8,5 % z dlužné částky z aktuální výše úvěru, splatných vždy k 30. dni v měsíci. Součástí úvěrové smlouvy byly Standardní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ podmínky“). Žalovaná dne 16. 8. 2016 čerpala úvěr ve výši 8 000 Kč a dne 2. 1. 2017 úvěr ve výši 1 500 Kč, který však v souladu se Smlouvou nesplácela, ač jí byly právním předchůdcem žalobce jednotlivé splátky vyúčtovány.

6 Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7 Podle o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10 Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

11 Žalobce pouze odkázal obecně na y, které žalovaná měla předložit (příjmy a výdaje), ale žádné y prokazující, že by právní předchůdce žalobce provedl ověření jakýchkoliv příjmů a výdajů žalované, nepředložil. Pouze se omezil na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobce vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta a zjištění informací ve veřejných registrech. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce, resp. jeho právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017 sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015 ze dne 23. 7. 2015 sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014 ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. sp.zn. ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp.zn. . Žádné příjmy ani výdaje žalované, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobce soudu nepředložil. Soud tedy uzavřel, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobce vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z úvěru.

12 Žalobce (právní předchůdce žalobce), poskytl žalované částku 9 500 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 6 211 Kč (což uvedl sám žalobce), proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci rozdíl ve výši 3 289 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. od 16. 5. 2017, tj. ode dne následující po stanovení poslední splátky úvěru (výrok I.).

13 Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

14 O nákladech řízení rozhodl soud dle , kdy žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně. Předmětem sporu byla částka 7 987,48 Kč s příslušenstvím, úspěch měl žalobce jen co do částky 3 289 Kč, tj. jen 41,12 %, proto soud za situace, kdy žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15 Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle věta před středníkem , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.