Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 86/2020-34
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem Ph.D. ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, příjmení příjmení, Slovensko
o zaplacení 6 254,04 Kč - smluvní pokuta
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 254,04 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 5 000 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě soudního poplatku částku 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 254,04 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 5 000 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě soudního poplatku částku 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou dne 21. 10. 2020 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 6 254,04 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení poskytnuté mu v souvislosti se smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (5 000 Kč) a zčásti pak za nezaplacené splátky nájemného za pronajaté zařízení (754,04 Kč) a poplatek za odpojení ve výši 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na absenci vyjádření účastníků soud příslušný podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 1215/2012 rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a OSŘ , pouze na základě listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná zčásti.
3. Mezi účastníky byla 23. 12. 2015 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo na základě níž měla být žalovanému poskytnuta zařízení blíže specifikovaná v zakázkových listech (smlouva ve spojení se zakázkovými listy). Dle zakázkového listu z 20. 3. 2018 bylo žalovanému pronajato zařízení HD DVR Mediabox. Dopisem z 10. 10. 2018 byl žalovaný vyzván ke vrácení (blíže nespecifikovaného) zapůjčeného zařízení. Podle smlouvy, pokud nebude zapůjčené zařízení vráceno v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami, je klient povinen zaplatit smluvní pokutu dle ceníku. Podle uvedeného ceníku pak smluvní pokuta činí za zapůjčené zařízení 5 000 Kč za tam uvedená zařízení (žádné z nich nelze ztotožnit se specifikací popsanou žalobcem v žalobě, jež rovněž nekoresponduje se žádným ze zakázkových listů, ať již číselným nebo věcným označením či čárovým kódem). Fakturami č. 254518301, 255975291, 257443879, 258914471, 260386460 a 261261872 byly žalovanému vyúčtovány částky nájemného zapůjčeného přístroje – HD DVR Mediabox ve výši 754,04 Kč a odpojovací poplatek ve výši 500 Kč. Přes opakované výzvy zůstal dluh neuhrazen.
4. Soud v projednávané věci postupoval podle zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ ZEK“). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, která měla náležitosti stanovené § 63 ZEK a je tedy platná. Na základě této smlouvy byl povinen provozovatel poskytovat služby elektronických komunikací a uživatel (žalovaný) za tyto služby platit (§ 64 odst. 1 ZEK) a plnit další podmínky smluvního ujednání, a to včetně platby smluvních pokut podle § 63 odst. 3 písm. j) ZEK i všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy. Žalovaný měl porušit svoji povinnost plynoucí ze smlouvy vrátit po jejím ukončení (v souladu s § 65 odst. 3 ZEK) zapůjčené technické zařízení specifikované v zakázkovém listu příslušným kódem, které byl žalovaný v souladu se všeobecnými smluvními podmínkami povinen vrátit ve lhůtě sedmi dnů od ukončení smlouvy. Soud se tak zabýval tím, zda žalovanému bylo vůbec nějaké žalobcem specifikované zařízení poskytnuto, a dospěl k závěru, že se tak nestalo, resp. že nebylo zapůjčeno takové zařízení, které by splňovalo žalobcem uvedenou specifikaci dle žaloby po posouzení smlouvy a zakázkových listů k žalobě přiložených. V tomto směru pak nebylo na místě vyhovět žalobě v rozsahu, v jakém požadovala zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zařízení, sice v souladu s ceníkem, nicméně ani z něj nebylo možné ztotožnit zařízení, jež mělo být žalovanému poskytnuto.
5. Jiná byla situace u tvrzeného nájemného, kde ze zakázkového listu plynulo poskytnutí služby HD-DVR Mediabox, jehož cena dle ceníku činila 190 Kč/měsíc. Pokud jde o povinnost zaplatit za pronájem uvedeného zařízení, soud dospěl k závěru, že je na místě postupovat podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , když nájemné vyplývalo z ceníku žalobce, stejně jako porušení platební povinnosti ze strany žalovaného, který se dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku , pročež je povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Částka za odpojovací poplatek byla stanovena rovněž ceníkem. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ .
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 OSŘ , když žalobce byl v převážné míře neúspěšný, pročež by měl mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, nicméně žádné náklady nevynaložil. Výrok pod bodem IV. je dán § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na pobyt žalovaného mimo Českou republiku, nemohl být ve věci vydán elektronický platební rozkaz, pročež výše soudního poplatku činila standardní částku podle položky 1 odst. 1 písm. a) přílohy zákona, nikoli nižší částku podle položky 3 písm. a) přílohy.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 OSŘ a contrario).
Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uloženou povinnost, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.