Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
12 C 59/2021-62
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 32.859,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný povinen zaplatit žalobci 13.000 Kč s úrokem z prodlení 1.998,38 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 13.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení 155,26 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 25. 6. 1019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 10.668 Kč, kapitalizovaný úrok 3.107,77 Kč, 29% úrok ročně z částky 13.257,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 67,89 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 257,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále částku 8.191,52 Kč, kapitalizovaný úrok 1.749,24 Kč, úrok 29 % ročně z částky 4.804,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 601,02 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 3.804,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaný povinen zaplatit žalobci 13.000 Kč s úrokem z prodlení 1.998,38 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 13.000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení 155,26 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 25. 6. 1019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 10.668 Kč, kapitalizovaný úrok 3.107,77 Kč, 29% úrok ročně z částky 13.257,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 67,89 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 257,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále částku 8.191,52 Kč, kapitalizovaný úrok 1.749,24 Kč, úrok 29 % ročně z částky 4.804,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 601,02 Kč, 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 3.804,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 10. 2020 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 32.859,52 Kč s příslušenstvím.
2. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo kdy na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 10.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8.917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.720 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4.408 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 3. 2018. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a uhradil pouze částku 9.000 Kč.
Dále dne datum mezi stejnými subjekty došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které věřitel poskytl žalovanému částku 15.000 Kč, dále se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 13.125 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.683 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 4.130 Kč a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6.312 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 9. 2018. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 2.000 Kč.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce jako spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 10.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 10.000 Kč, úrok ve výši 1.789 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 2.720 Kč, poplatek za administrativní zpracování a placení 4.408 Kč, tedy celkem částku 18.917 Kč v 60 splátkách ve výši 316 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě.
5. Z předložené smlouvy o zápůjčce s charakterem spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla dne uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 15.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 15.000 Kč, úrok ve výši 2.683 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 4.130 Kč, poplatek za inkaso 6.312 Kč, tedy celkem částku 28.125 Kč v 60 splátkách ve výši 469 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě.
6. Dále byly soudu předloženy zákaznické karty klienta, v kartě datované 2. 2. 2017 je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán jako dělník a adresu zaměstnavatele. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 14.000 Kč, výdaje bez jakékoli specifikace celkem 3.000 Kč, s tím, že bydlí v nájemním bytě, částku hodlá použít na zakoupení automobilu. Doložil věřiteli výplatní pásky za období říjen – prosinec 2016, nebyly doloženy výdaje, náklady na bydlení ani pracovní smlouva. V kartě datované dne 13. 7. 2017 uvedl žalovaný svůj příjem 6.251 Kč, doložil bankovní výpisy za období březen – květen 2017, aniž by bylo zřejmé, co z nich bylo zjištěno, jako účel půjčky uvedl vybavení domácnosti.
7. Soud měl dále k dispozici splátkové kalendáře.
8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným bylo ve dvou případech jednáno o poskytnutí zápůjčky, jednou 10.000 Kč, podruhé 15.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že pohledávky z těchto dvou právních případů byly postoupeny na žalobce.
9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by věřitel provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy výdaje a osobní poměry žalovaného apod.
18. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, na kterou splatil 9.000 Kč. Rozdíl tak činí částku 1.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 1.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Dále žalobce požadoval úrok z prodlení v kapitalizované i běžící podobě, kdy kapitalizovaný úrok z prodlení požadoval ve výši 756,28 Kč jako úrok z prodlení 8,05 % ročně od 21. 7. 2017 24. 6. 2019. Jako důvodný však byl přiznán úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 21. 7. 2017 do 24. 6. 2019, což činí 155,26 Kč a zamítnuta byla částka 601,02 Kč a úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 257,45 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.
21. Dále byla žalovanému poskytnuta částka 15.000 Kč, kdy na tuto částku uhradil 2.000 Kč, soud proto vyhověl co do částky 13.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal úrok z prodlení, kdy žalobce žádal kapitalizovaný úrok z prodlení 2.066,27 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení 8,05 % ročně z 13.257,45 Kč od 28. 7. 2017 do data postoupení datum, Soud považuje za důvodný úrok z prodlení z dlužné částky 13.000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 28. 7. 2017 do 24. 6. 2019, což činí 1.998,38 Kč, proto byla zamítnuta částka 67,89 Kč a úrok z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.804,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.
22. Žalobce se dále domáhal zaplacení obchodního úroku. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zcela zamítnuta.
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.