Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 264/2021-23
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 982 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 982 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 8. 8. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 982 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 8. 8. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem pojistnou smlouvu s ročním pojistným ve výši 6 672 Kč a počátkem pojištění ke dni 15. 5. 2019. Žalovaný přes opakované výzvy ze strany žalobkyně dluží pojistné za období od 15. 5. 2020 do 7. 8. 2020, kdy nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) ve znění pozdějších předpisů, jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 15. 5. 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) tovární značky Volkswagen, model Golf, registrační značka, spolu s asistenčními službami, a to na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 15. 5. 2019 (vznik připsáním prvního pojistného) s roční, pojistným ve výši 6 672 Kč. Následně žalovaný neuhradil pojistné ve výši 8 674 Kč a v rámci upozornění ze dne 18. 6. 2020 byl rovněž informován, že při neuhrazení pojistného do 6. 8. 2020 smlouva zanikne ke dni 7. 8. 2020. V oznámení ze dne 11. 8. 2020 bylo žalovanému sděleno, že pojištění zaniklo pro neuhrazení pojistného ke dni 7. 8. 2020, v souladu s přehledem předpisů a plateb se jednalo o pojistné splatné dne 15. 5. 2020 ve výši 1 982 Kč (předpis do 7. 8. 2020), po stornu smlouvy dne 7. 8. 2020 (nedoplatek 8 674 Kč) byla provedena platba ve výši 6 672 Kč. K úhradě dlužné částky 3 555 Kč (jistina spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky 1 573 Kč) byl žalovaný dále vyzván v předžalobní upomínce ze dne 19. 10. 2020.
4. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v tehdy platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, doplňková pojištění (asistenční služby) se řídí úpravou zakotvenou v ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pro nezaplacení pojistného. Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona 168/1999 Sb., pokud jej požaduje za období od 15. 5. 2020 do 7. 8. 2020, považuje soud tento její nárok za důvodný. Částku 1 982 Kč žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl.
5. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku odvolání není v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.