Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
2 C 119/2021-63
Okresní soud v Blansku se sídlem adresa
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do datum částkou částka, s úrokem ve výši 29% p.a. z částky částka ode dne datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky částka ode dne datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu do [datum] částkou [částka], s úrokem ve výši 29% p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného. Následně strany též sjednaly poskytnutí kontokorentního úvěru anonymizováno s úvěrovým limitem částka. Jelikož žalovaný neplnil podmínky stanovené smlouvou, zrušila banka poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek účtu ve výši částka ke dni datum převedla na nově otevřený účet. Úvěr byl v souladu se smluvními podmínkami zesplatněn dne datum. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy ze dne datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba (dříve jednající pod firmou právnická osoba) uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně – dne datum mezi sebou sjednaly poskytnutí kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu (viz listina„ dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“ ze dne datum). Klient se podle této Smlouvy zavázal nepřekročit stranami sjednaný povolený limit s tím, že pokud debetní zůstatek překročí sjednaný povolený limit, bude za každý den překročení povoleného limitu účtován sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku anonymizováno dle Sazebníku banky a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Nedílnou součástí této smlouvy jsou podle ujednání stran rovněž Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce ze dne datum, Všeobecné obchodní podmínky banky, Úrokový lístek banky a sazebník banky. S těmito dokumenty se žalovaný seznámil před podpisem úvěrové smlouvy. Žalovanému byl na základě smluvních ujednání poskytnut úvěrový rámec ve výši částka. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že překročil povolený úvěrový limit (viz výpis z úvěrového účtu), čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a v reakci na porušení této smluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši částka zesplatnila ke dni datum (viz dopis – oznámení o zesplatnění ze dne datum. Jak plyne z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 vystaveného ke dni datum, žalovaný na pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně ničeho neuhradil a závazek nesplnil.
6. V dané věci je žalobkyně aktivně věcně legitimována, jelikož uplatněná pohledávka vzniklá právní předchůdkyni žalobkyně, byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to mezi právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba, jako postupníkem, když účinky postoupení pohledávky nastaly v souladu s čl. II. odst. 7 smlouvy o postoupení pohledávek v okamžiku, kdy připsání úplaty za postoupení na účet postupitele, což dokládá vystavené potvrzení právnická osoba, dřívějšího majitele žalované pohledávky, o připsání úplaty za postoupení na bankovní účet. Postoupení pohledávky přitom bylo žalovanému notifikováno postupitelem oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, z něhož je patrné, že dlužníkovi byl oznámen nový věřitelský subjekt v procesním postavení žalobkyně.
7. Na základě učiněných skutkových závěrů, soud dovodil adekvátní závěry právní.
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle ust. § 2399 odst. 2 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným.
12. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě.
13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
14. Podle § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
15. Na základě závěrů učiněných shora o skutkovém stavu věci a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na tomto smluvním základě poskytl původní věřitel žalovanému kontokorentní úvěr ve výši částka, žalovaný celý sjednaný úvěrový rámec vyčerpal a své smluvní povinnosti porušil zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit. Na základě této skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila postup předpokládaný ve smlouvě, jímž bylo zrušení poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno. Žalovaný však ani v této fázi dlužnou částku řádně neuhradil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila v souladu s ujednáními stran ve Všeobecných obchodních podmínkách celou úvěrovou jistinu. Celý dluh ke dni zesplatnění činil částka bez příslušenství a stal se splatným dne datum. V souladu s § 2399 o. z. a se smluvními ujednáními ve Smlouvě a Všeobecných obchodních podmínek tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyně poskytnuté plnění (jistinu). Vzhledem k účinnému postoupení pohledávky na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.
16. Soud se v rámci právního posouzení zabýval rovněž otázkou přezkoumání splnění podmínek posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. zda právní předchůdkyně žalované dostála povinnosti plynoucí z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Tuto skutečnost žalobkyně netvrdila a z jejích vyjádření nebylo možno usuzovat na splnění tohoto zákonného požadavku. Soud však dospěl k závěru, že požadavky zákona o spotřebitelském úvěru týkající se povinnosti úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele v postavení úvěrovaného byly splněny. Smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě si strany sjednaly vedení běžného účtu, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne datum a na jejím základě probíhal platební styk z bankovního účtu žalovaného. Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na jejímž základě došlo ke sjednání úvěrového produktu anonymizováno, byly sjednány dne datum. Vzhledem k těmto časovým odstupům je patrné, že úvěrující instituce měla jednoznačný přehled o pohybech na účtu, platební historii úvěrovaného subjektu, a tedy i o tom, zda je žalovaný způsobilý k tomu, aby mu byla poskytnuta úvěrová jistina v rámci sjednaného finančního produktu anonymizováno.
17. Za tohoto stavu proto soud shledal, že jednoznačně došlo k přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného a žalobě proto vyhověl.
18. Na základě zjištění soudu o důvodnosti uplatněného žalobního návrhu spočívajícího v prokázání práva žalobkyně na zaplacení úvěrové jistiny po zesplatnění úvěru ve výši částka soud dále žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v právu na zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši částka ke dni datum, kdy došlo k celkovému zesplatnění úvěru, řádného úroku ve výši 29% p.a. jako nároku plynoucího z ujednání obsažených v Dispozicích ke smlouvě o bankovních produktech a službách, z částky rovnající se jistině úvěru ve výši částka ode dne datum a konečně úroků z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky rovnající se jistině úvěru ode dne datum, v němž nabyla účinnosti smlouva o postoupení pohledávky, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.