Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 46/2021-15
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci
manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum
trvale bytem adresa manžela
adresa pro doručování: adresa manžela
a
manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum
bytem adresa manželky
o rozvod manželství
takto:
I. ; Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. ; Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. ; Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. ; Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne 17. 2. 2021, se manžel domáhal rozvodu manželství, uzavřeného dne datum před stát. instituce. Tvrdil, že oba jsou občany země u obou se jedná o manželství prvé, z manželství se narodily dvě nezletilé děti, a to jméno celé jméno manžela, nar. dne datum a jméno celé jméno manžela, nar. dne datum, jejich poslední společné bydliště bylo na adrese adresa manželky, on se ze společného bydliště odstěhoval dne datum, jejich vztah začal v roce rok, spolu začali žít v roce rok, po sňatku v roce rok se jim narodili dva synové, postupně v rámci číslo manželství zjišťovali, že jejich názory na společné soužití a na výchovu dětí se značně liší a postupně začali trávit osobní čas každý zvlášť, on se – vzhledem k častým hádkám, které před dětmi nechtěl prohlubovat – rozhodl odstěhovat a požádat o rozvod, manželka je neustále nespokojená a má výhrady k jeho osobě, což nedává dětem dobrý vzor do života a také to těžce nesou. Posledních šest let, co on je v novém zaměstnání, je vše ještě horší, manželka si jej přestala vážit jako člověka a tím došlo k úplnému odcizení z jeho strany. Manželství se stalo jen formálním svazkem, je hluboce a trvale rozvrácené a nelze očekávat obnovení manželského soužití, ani společným dětem tento stav nic nepřináší, vztah je již tak hluboce narušen, že neplní dlouhodobě hlavní funkci rodiny, v posledním půlroce se situace ještě více vyhrotila a k datum se ze společného bydliště odstěhoval a změnil si také trvalý pobyt, tento stav vnímá jako trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, kdy nelze očekávat jeho obnovení.
2. Manželka ve vyjádření ze dne datum uvedla, že dosud neproběhla úprava práv a povinností k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, proto návrh považuje za nadbytečný, manželství se nachází v krizi, není však definitivně přesvědčena o jeho rozvratu, žádala vyčkat do právní moci rozsudku o úpravě práv a povinností k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu.
3. U jednání, konaného dne datum po právní moci rozsudku o úpravě práv a povinností účastníků k jejich nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, manžel na návrhu setrval a manželka se k návrhu na rozvod připojila.
4. Soud provedl dokazování oddacím listem, z něhož má za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před stát. instituce, u obou jde o manželství první, když manželství uzavírali ve svobodném stavu. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, má soud za prokázáno, že soud schválil dohodu rodičů o tom, že nezletilé děti účastníků – syn jméno celé jméno manžela, datum narození, a syn jméno celé jméno manžela, datum narození, se svěřují do péče matky i pro dobu po rozvodu manželství a otec se zavázal přispívat na jejich výživu částkou 4 500 Kč měsíčně na nezletilého jméno a částkou 3 500 Kč měsíčně na nezletilého jméno. Soud dále provedl dokazování účastnickými výslechy manželů, když další důkazy navrhovány nebyly.
5. Z účastnického výslechu manžela soud zjistil, že vztah s manželkou navázal již v roce rok, od roku rok už spolu začali žít, sňatek uzavřeli datum v obec, po sňatku se jim narodili dva synové jméno dne datum a jméno dne datum, manželka byla na mateřské dovolené a pečovala o děti až do r. rok, poté už nastoupila do zaměstnání, on pracoval nejdříve v mrazírnách do listopadu roku rok, poté nastoupil do právnická osoba, kde pracuje dosud jako mistr výroby. Z titulu své funkce v zaměstnání potřeboval zlepšit stav ve výrobě v uvedené společnosti, přestože měl osmihodinovou pracovní dobu, věnoval zaměstnání podstatně více času, měl hodně přesčasů, manželce to vadilo, nevěděla nikdy, kdy se vrátí z práce domů, potřeboval změnit návyky zaměstnanců ve výrobě, což vyžadovalo velké úsilí. Uznal, že v práci trávil hodně času na úkor rodiny a manželka se tak musela starat o domácnost převážně sama, stejně tak o výchovu jejich synů. Později se s manželkou domluvili na systému různých směn, aby se také on zapojil do výchovy synů. Nadměrné pracovní nasazení způsobilo, že stres kompenzoval jídlem, přibral na váze, pociťoval tlak jak v zaměstnání při zvládání provozu ve výrobě, tak i ze strany manželky, která projevovala nespokojenost se způsobem jejich soužití, které jí takto nevyhovovalo. To vše způsobilo, že se postupně začali odcizovat, manželčin tlak na něj působil tak, že o ni neprojevoval zájem, došlo k odcizení v oblasti intimního soužití, intimně spolu nežijí asi od roku rok, od té doby intimní soužití neobnovili. V měsíc rok se nakonec odstěhoval z do té doby společného bydliště v část obce a bydlí nyní v obec a číslo v domě, který patří jeho bratrovi, byť trvalý pobyt má na adrese v obec část obce, ulice a číslo, což je dům, který v jeho výlučném vlastnictví. Manželství již považuje za nefunkční, má zájem na rozvodu a nemá již zájem na obnovení manželského soužití, když se natolik odcizili, že to již nepřichází v úvahu.
6. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že pokud manžel pracoval v mrazírnách, tak bylo vše v pořádku, vztah fungoval. Pak manžel změnil zaměstnání a situace se postupně měnila. Ze začátku to bylo pro manžela náročné, to akceptovala, manžel měl práci na prvním místě, ona měla za to, že by se měli věnovat synům, dokud jsou malí, a jejich výchově. Po změně manželova zaměstnání a jeho nástupu do právnická osoba byl manželův denní režim takový, že ráno odjel do práce, přijel večer, někdy v 18 hod, někdy ve 20 hod, různě, nebo přijel domů z práce a pak zase odjel, někdy odjížděl i v noci. To jí vadilo, manžel přijel většinou z práce unavený, sedl do křesla a usnul, do práce chodil i o víkendech, tedy v době, kdy by mohli být jako rodina spolu. Protestovala proti tomuto způsobu života, chtěla změnu, aby rodina mohla fungovat. Po jejich protestech se situace trochu zlepšila, pokud jde o čas manžela strávený v práci, ale manžel si zase našel koníčky. V době kdy navázali vztah, manžel nebyl věřící, stejně jako ona, potom manžel začal být věřícím, potřeboval nějaký prostor, tak se třeba stalo, že sám odjel na pouť do země, řekl jí to asi měsíc před odjezdem; jí vadilo, že manžel se sám rozhodl odjet, když ona pracuje ve třísměnném provozu a měla na starosti děti a domácnost, jeho to však nezajímalo, pokud měl manžel vůbec nějaký volný čas, tak se věnoval četbě anonymizováno. Připustila, že když se domluvili na směnách, tak se manžel o syny staral, byť třeba i v té době, kdy měl na starost syny, je předal babičce a jel do práce. Měli opačné směny, takže přes týden se prakticky nevídali, proto naléhala na to, aby mohli žít jako normální rodina alespoň o víkendech, aby spolu někam vyjeli, trávili spolu volný čas, to se stalo opravdu jen málokdy. Manžel se k ní postupem doby začal chovat jako k cizí osobě, začalo mu na ní všechno vadit, vznikaly hádky z její nespokojenosti se způsobem života. Konala vše pro to, aby vztah a rodinu udrželi, navrhovala manželovi, aby využili pomoci manželské poradny, manžel to odmítl, manžel jí pak i řekl, že ani nestojí o to, aby spolu trávili čas, nechtěl s ní zajít třeba na večeři nebo do kina či na procházku. V měsíc rok to vyvrcholilo odchodem manžela ze společné domácnosti v část obce, v měsíc rok všichni včetně manžela prodělali Covid 19, byli nuceni být doma v karanténě a to v část obce, tehdy se manžel vrátil do část obce, strávili spolu i Vánoce rok, pak se manžel uzdravil a v polovině měsíc rok zase odešel. Intimně spolu nežijí od roku rok, ukončení intimního života inicioval manžel. Společně nehospodaří od roku rok, za dané situace už také nemá zájem na obnově manželského soužití, snažila se co možná nejvíce manželství udržet, ale možné to již není pro postoj manžela.
7. Soud má za to, že příčina rozvratu manželství spočívá ve skutečnosti, že manžel – více v zájmu jeho zaměstnavatele než v zájmu jeho samotného – obětoval nadměrné množství času řádnému výkonu svého zaměstnání při výkonu funkce mistra výroby, pracoval nad rámec svého úvazku, vykonával práci přesčas i práci o víkendech, a to na úkor času, který vyžadovala potřeba jeho vztahu k manželce i potřeba péče a výchovy nezletilých synů. Nepochybně by se mu tak pro jeho vztah k výkonu práce dostalo ocenění ze strany zaměstnavatele, když jeho pracovní nasazení by mohlo být označeno výrazem„ workholik“, nicméně rubem tohoto přístupu byl deficit času pro náležité fungování vztahu s manželkou a nezletilými syny. Z toho postupně vznikala nedorozumění mezi manžely, což se posléze projevilo ve sporech a hádkách, týkajících se zejména hrubého nepoměru mezi množstvím času, který manžel věnoval zaměstnání nad rámec běžného úvazku a množství času, který manžel v důsledku uvedeného mohl věnovat manželce a dětem pro řádné fungování manželství, v němž jsou vychovávány dvě nezletilé děti. Názorové neshody mohly později pramenit i ze skutečnosti, že manžel, ač byl v počátku vztahu manželů bezvěrec (stejně jako manželka), začal být věřícím, zatímco manželka zůstala bez víry. Neshody mezi manžely se projevily v oblasti intimního života, kdy manželé přestali intimně žít již od roku rok, společně pak nehospodaří od roku rok. Rozkol byl završen odchodem manžela ze společné domácnosti v měsíc rok. Manželé tak spolu nežijí intimně téměř dva roky, komunikují jen ohledně dětí a každý z nich hospodaří samostatně se svými příjmy, přičemž oba nyní již vylučují obnovení manželského soužití. Rozvrat manželství tak byl završen.
8. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti.
9. Soud návrhu manžela na rozvod vyhověl, když má za prokázáno, že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství, tj. rozvrat hluboký, trvalý a nenapravitelný, rozvrat vztahů mezi účastníky trvá od roku rok, od té doby již nedošlo k obnovení intimního soužití účastníků, společné hospodaření bylo ukončeno v roce rok a od datum došlo k ukončení společné domácnosti manželů, obnovení soužití manželé nyní již vylučují. Za situace opatrovnickým soudem schválené dohody manželů o úpravě práv a povinností k nezletilým synům i pro dobu po rozvodu neshledal soud rozvod v rozporu se zájmem jejich nezletilých synů.
10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z.ř.s. s přihlédnutím ke skutečnosti, že žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, když po vyhlášení rozsudku, jeho odůvodnění a po poučení o opravných prostředcích proti rozsudku se manželé práva odvolání proti rozsudku do protokolu výslovně vzdali.
Odvolání není přípustné též z toho důvodu, že manželka v průběhu řízení změnila procesní stanovisko a k návrhu manžela na rozvod se připojila; v takovém případě soud postupuje stejně jako by řízení bylo zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) a platí úprava podle ust. § 395 uvedeného zákona, podle níž bylo – li společnému návrhu na rozvod manželství vyhověno, není odvolání přípustné.
Účastníci jsou povinni po vyznačení právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství požádat příslušný úřad, v jehož obvodu jsou přihlášení k trvalému pobytu, o vydání nového občanského průkazu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit příslušnému úřadu obce pověřenému vedením matrik, že přijímá opět své dřívější, bezprostředně předcházející příjmení, a to podle ust. § 759 o. z.
Manžel, který se rozhodl pro opětovné přijetí svého předcházejícího příjmení, je povinen požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu.