Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 117/2021-38
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 7.071 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.071 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od 18. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.071 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od 18. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2020 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 7.071 Kč s příslušenstvím.
K odůvodnění uvedl, že původní věřitel právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 7.070,66 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 17. 3. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil.
Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
Soudu byl předložen dokument, z něhož plyne, že mezi účastníky bylo jednáno prostřednictvím prostředků dálkové komunikace o uzavření smlouvy, kterou se věřitel zavázal na požádání žalovanému převést na jeho účet finanční prostředky až do úhrnné výše 80.000 Kč. Dále byl předložen výpis zákaznického účtu žalovaného, z něhož plyne, že žalovaný dlužil žalobci částku 8.000 Kč, kdy mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 2.500 dne 18. 11. 2019, částka 1.500 Kč a 1.000 Kč dne 19. 11. 2019 a z minulého období žalovaný dlužil částku 3.000 Kč.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1 z.č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
Po provedeném dokazování soud má za to, že nebylo prokázáno, že by došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Je skutečností, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky, které věřiteli nevrátil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce a žalovaný byl o postoupení informován. S ohledem na shora uvedené tak má žalobce vůči žalovanému právo na to, aby mu žalovaný zaplatil nesplacenou část poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Dále má žalobce právo na to, aby žalovaný zaplatil úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až po té, co byl k zaplacení vyzván. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzván nejdříve ve výzvě k úhradě ze dne 3. 8. 2020. Takto je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení a soud proto žalobci přiznal též právo na úrok z prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.071 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.