Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 87/2021-81
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky ve výši 92 279 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 28. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 28. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Klatovech dne 27. 10. 2020 domáhala vůči žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 92 279 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne 6. 2. 2019 uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou ve výši 134,21% ročně v 42 měsíčních splátkách ve výši 4 646 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 2x 499 Kč, když v uvedeném bodu smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyni vznikne právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Dále žalobkyně uvedla, že požaduje zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, kdy dle uvedeného bodu žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, když v daném případě se žalobkyně domáhá úhrady nákladů za prodlevu žalovaného s úhradou splátky č. 2 a 3. V důsledku prodlení žalovaného došlo v souladu s čl. 6 k zesplatnění celého úvěru, a to k datu 23. 6. 2019, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. 2, a to o více než 65 dnů, kdy uvedená splátka byla splatná dne 17. 4. 2019 24. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka 61 879,35 Kč. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 25.6.2019, až do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka ve výši 92 279 Kč se tedy sestává z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 61 879,35 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 25. 6. 2019 do zaplacení, celkem ve výši 29 002 Kč a dále úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 59 763,69 Kč ode dne 25. 6. 2019 do zaplacení, když žalobkyně se touto žalobou domáhá tohoto úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 88,2% ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný přitom na dlužnou částku uhradil celkem 15 650 Kč, a to dne 19.3.2019 částku 4 646 Kč, dne 19. 3. 2019 částku 4 Kč, dne 2. 9. 2019, 30. 10. 2019, 28. 11. 2019, 31. 12. 2019 vždy částku 1 000 Kč, dne 27. 1. 2019 částku 642 Kč, dne 27. 1. 2020 částku 358 Kč, dne 27. 2. 2020, 31. 3. 2020, 4. 5. 2020, 26. 5. 2020 částku 1 000 Kč, 26. 6. 2020 částku 288 Kč a 712 Kč a dne 29. 7. 2020 částku 1000 Kč).
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Na základě provedených listinných důkazů, a to předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2020, vč. dokladu o odeslání, výpisem záznemu z registru SOLUS a výpisem z nebankovního registru klientských informací, dokladu o vyplacení úvěru ze dne 12. 2. 2019, prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, výplatními lístky žalovaného za prosinec a listopad 2018 vč. doklady o výplatě, pracovní smlouvy žalovaného, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, obsahu dodejky vztahující se k oznámení o schválení úvěru, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 6. 2019, karty klienta, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6.2.2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou ve výši 134,21% ročně v 42 měsíčních splátkách ve výši 4 646 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. V uvedené smlouvě si dále strany sjednaly smluvní pokuty, a to v bodě 6.1 a 6.5, kdy uvedené pokuty žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému i v tomto řízení, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku s jejíž úhradou bude žalovaný v prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění úvěru do úplného zaplacení a dále povinnost žalovaného uhradit žalobkyni náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného částkou 200 Kč za každou splátku s níž bude v prodlení. Předmětný úvěr byl žalovanému vyplacen dne 12.2.2019 na jím označený účet. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti splácet poskytnutý úvěr, a to přes opakované výzvy a upomínky ze strany žalobkyně, proto byl úvěr ke dni 23. 6. 2019 zesplatněn. Dle systému časových řad ARAD dostupných na www.cnb.cz činila průměrná úroková sazby korunových úvěru poskytnutých bankami domácnostem v únoru 2019 v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 9,97% ročně. Pokud jde o znalecký posudek doložený žalobkyní k posouzení problematiky úročení pohledávek, tento soud neprovedl k důkazu, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn.
Dle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. v rozh. znění, (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle ust. § 2048 NOZ , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Dle ust. § 1970 NOZ , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.
Dle ust. § 2991 odst. 1 , 2 NOZ , platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle ust. § 580 NOZ , platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Dle ust. § 588 NOZ , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen z části, a to pokud jde o částku 44 350 Kč s přísl., která představuje část dlužné jistiny. V daném případě soud dospěl totiž k závěru, že smlouva o úvěru, která byla mezi stranami uzavřena je absolutně neplatným právním úkonem, neboť mezi stranami sjednaná efektivní úroková sazba ve výši 134,21% ročně za situace, kdy úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v únoru 2019 v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 9,97% ročně, je ujednáním ve smyslu ust. § 580 NOZ nemravným, ke kterému soud přihlíží ve smyslu ust. § 588 NOZ z úřední povinnosti (k tomu srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). To vše s přihlédnutím k tomu, že ujednání o úroku je nezbytnou náležitostí smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 NOZ , bez něhož úvěrová smlouva jako celek nemůže být platná. Tento vyjádřený právní názor pak prezentuje ve svých rozhodnutích i Krajský soud v Plzni, viz. např. rozhodnutí sp. zn. 25 Co 354/2019 , 35 Co 403/2019 . Dále pak soud k věci uvádí, že neplatnost smlouvy spatřuje i ve smluvních ujednáních ohledně smluvních pokut, které byly mezi účastníky sjednány v nezanedbatelné výši. Pokud jde nicméně o část žaloby, jíž soud vyhověl, zda vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 15 650 Kč, k úhradě tedy zbývá částka 44 350 Kč, kterou žalovaný neuhradil přes četné písemné výzvy žalobkyně. Co do této částky se tedy žalovaný prokazatelně vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 NOZ , je proto povinen toto obohacení žalobkyni vydat, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , kdy z provedených důkazů bylo nepochybně zjištěné, že nejpozději výzvou ze dne 23.6.2019, která byla žalovanému doručena dle § 573 NOZ dne 27.6.2019 byl žalovaný vyzván k úhradě této dlužné částky. Počínaje dnem následujícím se tedy dostal do prodlení s její úhradou. Co do zbytku byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy procesní neúspěch žalobkyně byl ve vztahu k žalované částce 48%, neúspěch 52%. Soud proto ve výsledku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.