Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
10 C 70/2021-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7.6.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 14.7.2017 do 6.6.2020 a pro kapitalizovaný úrok ve výši 356,25 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 834 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7.6.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 14.7.2017 do 6.6.2020 a pro kapitalizovaný úrok ve výši 356,25 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 834 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené dne 14.12.2016, mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka) a žalovaným. Na podkladě této smlouvy poskytla banka žalovanému možnost opakovaného čerpání úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 %, z každé vyčerpané částky splatit, vždy v pravidelných měsíčních splátkách v min. výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úvěrem a poplatkem anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný celkem čerpal 20 000 Kč, dosud neuhradil jistinu ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne splatnosti dne 14.7.2017. příjmení dne 18.12.2019 na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedla předmětnou pohledávku na spol. právnická osoba a tato společnost následně dne 19.12.2019 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, včetně této předmětné pohledávky za žalovaným, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 17.3.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří- li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 6.4.2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně spol. právnická osoba a žalovaným nebyla dne 14.12.2016 uzavřena smlouva, ale právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému formou bankovního převodu dne 14.12.2016 částku 10 000 Kč a dne 11.4.2017 částku 10 000 Kč, žalovaný ani přes upomínky doposud nevrátil žalobkyni částku 10 000 Kč. Ke dni 19.12.2019 došlo k postoupení této pohledávky na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena.
5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně totiž předložila v listinné podobě pouze standardní podmínky poskytování úvěrů, listinu označenou jako jméno application a smlouva o revolvingovém úvěru neopatřenou podpisem žalovaného, a dále doklad o tom, že žalovanému byla poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka 20 000 Kč Tyto listiny předložené žalobkyní tedy neobsahovaly ani žádný podpis některého z účastníků smlouvy a ani jinak nelze z předložených listin dovodit, že předmětná smlouva daného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla a že žalovaný obsahem této smlouvy vyjádřil jakýmkoliv způsobem vůli být jí vázán. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 20 000 Kč na jeho účet dne 14.12.2016 a 11.4.2017, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též řádně oznámeno žalovanému. K vydání tohoto obohacení přitom byl žalovaný vyzván prokazatelně předžalobní upomínkou odeslanou dne 27.5.2020, dle které měl žalovaný uhradit svůj dluh do 3 dnů po doručení výzvy, přitom, jak již vyslovil např. Krajský soud v Ostravě ve svém rozhodnutí ze dne 15. 7. 2019, č.j. číslo jednací, je nutno považovat za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne 30.5.2020. Od této chvíle běžela ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalované lhůta„ bez zbytečného odkladu“ k splnění svého dluhu. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Poměrně výstižně se k povaze lhůty vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 2484/2012, kdy je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o„ velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Jak dále vyplývá z komentáře k § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014) běžně, zejména u platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Půjde v podstatě pouze o lhůtu nutnou k dostavení se k věřiteli a předání příslušné hotovosti, případně k dostavení se na místo, odkud lze zadat platební příkaz, a k realizaci tohoto převodu. Bezodkladné splnění bude tedy v těchto případech otázkou maximálně několika jednotlivých dní, a to zásadně dní pracovních. V případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy. V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že právě lhůta 3 pracovních dnů je nepřiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh ve lhůtě 7 dnů, tj. nejpozději dne 6.6.2020. Protože tak žalovaný neučinil, dostal se ode dne 7.6.2020 podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 8,05 %, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního nařízení č. 351/2013 Sb. by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř. nemohl přiznat žalobkyni více, než požadovala. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.
7. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, kdy žalobkyně měla úspěch s ohledem na příslušenství pouze v 78 % a od jejího úspěchu je třeba odečíst úspěch žalovaného ve výši 22 %, proto jí soud přiznal 56 % nákladů řízení. Při 100% úspěchu náklady představují částku ve výši 1 489 Kč, tj. soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 ve spojení s § 11 odst. 1 advokátního tarifu za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH), přičemž 56 % z částky 1 489 Kč představuje částku 834 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.