Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 21/2021-93
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 8 998 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou na soud dne 31. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 998 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 100 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 950 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč splatných vždy 23. dne v měsíci. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, žalovaná neplatila sjednané měsíční splátky a vůči právnímu předchůdci žalobkyně jí vznikl dluh, který je předmětem této žaloby (dlužná jistina ve výši 5 000 Kč a neuhrazený úrok 500 Kč). S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu se žalobkyně rovněž domáhá smluvní pokuty ve výši 3 498 Kč. S účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, která následně dne 11. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba Dne 26. 5. 2020 společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
Ze smlouvy o úvěru číslo z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost právnická osoba jako původní věřitel poskytla dne 23. 10. 2017 žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 3 650 Kč (poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 950 Kč). Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky v celkové výši 8 650 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 650 Kč spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně. První splátka byla splatná dne 23. 11. 2017, poslední splátka pak dne 23. 11. 2018. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek úvěru byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení.
Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 (NZ 1054/2018, N842/2018) sepsaného notářkou JUDr. jméno příjmení soud zjistil, že společnost právnická osoba převedla část závodu na společnost právnická osoba
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované písemně oznámeno dne 24. 7. 2020.
Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla na existenci svého dluhu upozorněna a byla vyzvána k jeho úhradě.
5. Žalovaná žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči ní žalobkyní, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č.89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “). Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoliv se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, neplnila svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, právnická osoba nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Vůči žalobkyni má tak žalovaná dluh ve výši 5 000 Kč spolu s dlužným úrokem ve výši 500 Kč (kapitalizovaný úrok za dobu trvání úvěru od 23. 10. 2017 do 23. 11. 2018). S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 500 Kč za dobu od 24. 11. 2018, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou poslední splátky, do 20. 8. 2020 ve výši 3 498 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu , tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 . vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 089 Kč.
11. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobkyně částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem III. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 600 Kč
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.