Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 117/2021-38
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale obec a číslo, PSČ obec
o zaplacení částky 18.092 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 11.000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.092 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.989,23 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7.839,53 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7.092 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.989,23 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7.839,53 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 12.000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 18.092 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce společnost právnická osoba posoudila úvěruschopnost žalovaného a následně s ním uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl příjmení jméno žalovanému peněžní prostředky ve výši
12.000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit příjmení jméno úrok ve výši 1.091 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu splácení uhradil pouze částku 1.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhradit částku 18.092 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 12.000 Kč, dlužného úroku 343,16 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2.400 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3.348,84 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 7.839,53 Kč (úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 12.000 Kč od datum do datum), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2.989,23 Kč (z částky 12.000 Kč od datum do datum), úroky ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od datum do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – kartou zákazníka ze dne datum, smlouvou o půjčce ze dne datum, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, výpisem z katastru nemovitostí LV číslo pro katastrální uzemí a LV číslo pro katastrální uzemí a učinil tato skutková zjištění:
5. Z karty zákazníka ze dne datum vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí částky 12.000 Kč, uvedl své příjmy a výdaje a na základě těchto informací posoudil příjmení jméno schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Ze zákaznické karty klienta soud dále zjistil, že žalovaný žil v době sjednávání spotřebitelského úvěru ve vlastním bydlení (spoluvlastník), měl jedno nezaopatřené dítě rok narození 1996. Dále je v kartě uvedeno, že je žadatel zaměstnán v hlavním pracovním poměru jako anonymizováno u HDP obec, se sídlem v obec, s měsíčním příjmem ze mzdy 20.000 Kč. Měsíční výdaje žadatele jsou vyčísleny částkami 5.000 Kč za nájem a inkaso a dále jsou výdaje domácnosti určeny částkou 5.000 Kč. V údaji splátky/půjčky/alimenty je uvedeno 0, v údaji o spoření/pojištění je uvedeno 0, ve výdajích na telefon je uvedeno 200 Kč. V žádosti je dále uvedeno, že žadatel vlastní vůz a že nemá jiný spotřebitelky úvěr ani u příjmení jméno ani u jiného poskytovatele. Drobným písmem nad podpisem zákazníka na kartě je uvedeno, že žadatel o zápůjčku stvrzuje úplnost, přesnost a pravdivost údajů uvedených v kartě. K ověření informací byla předložena pracovní smlouva a občanský průkaz.
6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uzavřel s příjmení jméno smlouvu, dle které mu byla poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí těchto peněžních prostředků poplatek ve výši 7.092 Kč, který se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, úroku ve výši 1.092 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku
19.092 Kč (tj. půjčka 12.000 Kč a poplatky 7.092 Kč) splácet formou hotovostního režimu v 43 týdenních splátkách ve výši 444 Kč k rukám oprávněného zástupce příjmení jméno. Dle smluvních podmínek, které nebyly žalovaným podepsány, je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou, v případě sjednání 43 týdenních splátek činí úroková sazba 20,98 % ročně.
7. Žalovaný dle žalobkyně uhradil pouze částku 1.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení pohledávky oznámeno.
8. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
10. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
11. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na předložené důkazy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným ze smlouvy společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno.
13. Z rejstříku zahájených soudních řízení (nahlédnutím do informačního systému používaného soudem) soud zjistil, že proti žalovanému bylo ke dni datum (datum sjednávání zápůjčky dle smlouvy) vedeno 14 exekučních řízení a zahájena další tři soudní řízení, z větší části pro dluhy z předchozích úvěrů poskytnutých nebankovními subjekty. Z registru obyvatel soud zjistil, že ke dni datum byl žalovaný rozvedený a měl dvě děti - narozené v roce 1996 a 2006. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že od datum má žalovaný úřední adresu na ohlašovně, jedná se o adresu obec a číslo uvedenou i v žádosti o úvěr a ve smlouvě. Žalovaný není a nebyl ke dni datum spoluvlastníkem uvedené nemovitosti (obec a číslo). Z evidence katastru nemovitostí vyhotovené ke dni datum soud zjistil, že žalovaný nebyl vlastníkem ani spoluvlastníkem žádné nemovité věci.
14. V případě smlouvy o zápůjčce se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu § 2390 an. o. z., o komerčně nazývanou„ rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka.
15. Dle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
16. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutou zápůjčku splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy.
18. Žalobkyně v žalobě uvedla toliko obecné tvrzení, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně plnil svoji zákonnou povinnost s konstatováním, že tak plnil řádně a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Proto by měl standardně lustrovat žalovaného v rejstřících či databázích (insolvenční rejstřík, rejstřík zahájených exekucí, SOLUS, NRKI apod.), a uvedené zohlednit při posouzení jeho úvěruschopnosti. V tomto případě nebyl žalovaný lustrován vůbec. Žalobkyně se spoléhala na skutečnosti sdělené, či podepsané (neboť byly předtištěny) v zákaznické kartě. Nelze vycházet z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Právní předchůdce žalobkyně neověřil správnost údaje o vlastním bydlení, ačkoli tak učinit mohl ve veřejně dostupném rejstříku katastru nemovitostí a vzhledem k soudem zjištěnému stavu vlastnictví v katastru nemovitostí, pak údaj o nákladech na bydlení žalovaného ve výši 5.000 Kč není věrohodný. Soud dále v kartě zákazníka zcela postrádá údaj o rodinném stavu žadatele a zohlednění výdajů pro jedno nezaopatřené dítě, ať už ve výdajích domácnosti (pokud toto dítě žilo v domácnosti se žalovaným) nebo v údaji o výživném - alimentech (pokud žalovaný dítě v péči neměl a hradil výživné). Skutečnost, že žalovaný zamlčel další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti narozenému v roce 2006, nelze přičítat k tíži žalobkyně, neboť tuto informaci nemohla bez součinnosti žalovaného ověřit. Soud také postrádá údaj o nákladech na dopravu žalovaného do zaměstnání, když zaměstnavatel žalovaného sídlí v obec a náklady na dopravu žalovaného z místa bydliště do zaměstnání lze tedy důvodně předpokládat.
19. Soud má za prokázané, že ke dni sjednávání smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum byl žalovaný rozvedený a měl vyživovací povinnost k jednomu nezaopatřenému dítěti. Příjem domácnosti tvořila mzda žalovaného 20.000 Kč Náklady domácnosti tvořily náklady na bydlení (nikoli vlastní), náklady na dopravu do zaměstnání, výživné pro nezaopatřené děti a osobní výdaje. Žalovaný splácel předchozí dluhy a byly proti němu vedeny exekuce. Poskytnutá zápůjčka je ve výši 12.000 Kč. V daném případě tedy zcela absentuje ověření skutečných měsíčních výdajů žalovaného (výdajů na bydlení, výživného a nákladů na dopravu) a dále ověření údajů o neexistenci splátek jiných úvěrů, případně vedení exekucí proti žadateli. Pochybnosti z hlediska ověření solventnosti vzbuzuje, že právní předchůdce žalobkyně nevyžadoval k ověření tvrzených měsíčních výdajů výpisy z registru dlužníků NRKI/BRKI a rejstříku zahájených exekucí.
20. Nebankovní poskytovatel zápůjčky musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.
21. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva.
22. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o zápůjčce číslo s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020).
23. Soud dospěl k závěru, že v případě smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když poskytl spotřebitelskou zápůjčku, neboť neprověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku řádně.
24. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného.
25. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, zejména ujednáním o sjednaném úroku ze zápůjčky a dalších poplatcích. Porušením v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného.
26. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem 12.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil 1.000 Kč. Uvedené tvrzení žalobkyně žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 11.000 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 11.000 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni stanoveném k dobrovolnému plnění výzvou žalobkyně ze dne datum a v sazbě platné pro první den kalendářního pololetí, ve kterém nastalo prodlení.
27. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a za použití (per analogiam) ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru o spotřebitelském úvěru, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení a také ke skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalovanému doručovány na úřední adresu náhradním doručením, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době tří měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.
28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 18.092 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ve výši 10.828,76 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 11.000 Kč s příslušenstvím. V dané věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 23,93% (čistý úspěch). Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.