Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 315/2020-97
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 991,52 ve výši 8,25 % ročně od 6. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 991,52 ve výši 9 % ročně od 5. 7. 2018 do 5. 12. 2020 se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částka na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 991,52 ve výši 8,25 % ročně od 6. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 991,52 ve výši 9 % ročně od 5. 7. 2018 do 5. 12. 2020 se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení [částka] na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne 18. 11. 2020 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba dne 4. 9. 2017 Smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky společnosti právnická osoba Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná doručila původnímu věřiteli žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost právnická osoba následně prověřila totožnost žalované, kladně posoudila její úvěruschopnost a zaslala jí nabídku k uzavření smlouvy včetně obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaná potvrdila, že se s textem smlouvy seznámila, vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku právnická osoba tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který slouží jako elektronický podpis a jedinečná identifikace žalované. Tak došlo k uzavření revolvingového úvěru. Na základě takto uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu částka na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1 - 3 smlouvy. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV. odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy, a to vždy v měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky je sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, který je v souladu s č. l. V smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek a je splatná vždy ke 30. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpala celkem částku ve výši částka (dopisem ze dne 28. 5. 2021 opraveno na částku částka), kterou se zavázala splácet. Žalovaná se však dostala do prodlení, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Věřitel ji vyzval k úhradě formou výpisů, ale žalovaná tak ani přes výzvy neučinila a závazek v plné výši řádně a včas neuhradila. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaná neuhradila žalobci jistinu úvěru ve výši částka. V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši částka, a to ode dne splatnosti 5. 7. 2018. Dále věřiteli vznikl nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy, který neuhradila, a to z čerpaného úvěru ve výši částka ode dne 17. 4. 2018 do dne splatnosti 4. 7. 2018. Dle čl. VI odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a splácením kterékoliv částky ve výši částka. Na základě toho vznikl věřiteli nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši částka, které žalovaná dosud neuhradila. Žalobce tak požadoval v žalobním návrhu úhradu jak zůstatku nesplacené částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 5. 7. 2018, tak i kapitalizovaného úroku částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka. Na nákladech řízení bylo účtováno částka.
2. Aktivní legitimace žalobce v tomto řízení byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 uzavřenou mezi původním věřitelem a společností právnická osoba, IČO, a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřenou mezi právnická osoba a žalobcem.
3. Ve věci byl dne 25. 11. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor. Soud proto jednal a rozhodl dne 9. 6. 2021 bez přítomnosti účastníků, když žalobce i žalovaná se omluvili. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 30. 5. 2021 uvedla, že dluh zcela v plném rozsahu uznává. Vzhledem k tomu, měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o revolvingovém úvěru, uzavřenou dne 4. 9. 2017 mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou, Obchodní podmínky společnosti právnická osoba, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2020, ve kterém je žalovaná žádána o úhradu částky částka, předžalobní upomínku ze dne 4. 11. 2020, postupné žádosti o půjčku a potvrzení o provedených platbách tzv. aplikace„ jméno application info“. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 4. 9. 2017 byl proveden výběr částka dvakrát, dne 19. 9. 2019 výběr částka, dne 16. 11. 2017 výběr částka, dne 21. 12. 2017 výběr částky částka, dne 1. 2. 2018 výběr částka, dne 3. 3. 2018 výběr částky částka, dne 5. 3. 2018 výběr částka (celkem částka).
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o revolvingovém úvěru, uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovanou, ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy, její podmínky, nemohla ovlivnit. Je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Z předložených dokladů není zřejmé, že by si věřitel zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak vyplývá ze Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Tak, jak bylo čerpání úvěru nastaveno věřitelem, by při čerpání částky částka uhradila žalovaná celkem s úroky a dalšími účtovanými náklady částku částka (viz standardní informace o spotřebitelském úvěru, co by bylo násobně více, než si žalovaná půjčila. Každé čerpání úvěru je zpoplatněno poplatkem ve výši 12,5 % z čerpané částky úvěru a každá splátka pak zahrnuje jistinu, úroky i veškeré příslušné poplatky, jak je uvedeno v Informaci. Úroková sazba byla stanovena denně na 0,2833 %). Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalované, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která totiž nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o revolvingovém úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek.
6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o revolvingovém úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná sice prokazatelně obdržela postupně částka, ale dle tvrzení žalobce se nedochovaly záznamy o tom, kolik Kč bylo žalovanou na dluh uhrazeno. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala výpočet dluhu žalobcem, který nerozporovala, byla si nepochybně vědoma toho, že jej řádně nesplácela, a proto soud vzal za prokázanou dlužnou částku na jistině, tak, jak žalobce tvrdil ve výši částka, a proto uložil soud žalované tuto částku žalobci jako nárok z bezdůvodného obohacení vrátit do tří dnů od právní moci rozsudku - ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Protože výši bezdůvodného obohacení určil až soud tímto rozhodnutím a výše dluhu nekoresponduje s posledním výpisem„ platební informace“ zřejmě vystaveném ke dni 4. 7. 2018 (celková dlužná částka = částka), pak soud neměl ani bezpečně prokázáno, kdy vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši částka, tj. kdy byla tato částka splatná. Zákonný úrok z prodlení nebyl tedy žalobci přiznán od 5. 7. 2018, jak požadoval, ale byl přiznán až ode dne následujícího po obdržení el. platebního rozkazu žalovanou, kdy se žalovaná dozvěděla o vymáhané částce, tj. od 6. 12. 2020. Pokud se týče dalších žalovaných částek částka - kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně ode dne 17. 4. 2018 do 4. 7. 2018 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, tyto nebyly žalobci přiznány s poukazem na odůvodnění shora, neboť z neplatného právního jednání se žalobce nemůže domáhat jiných nároků ze smlouvy, než z bezdůvodného obohacení, tj. nedoplatku na jistině (nutno podotknout, že i každá splátka v sobě zahrnovala i další poplatky s úvěrem spojené). V dalším byl tedy žalobní návrh částečně zamítnut.
Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Vzhledem k tomu, že měl ve věci v převážné míře úspěch žalobce (soud posuzoval úspěch žalobce vztažmo k žalované jistině), náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) vzhledem k tomu, že žalobce podává tyto žaloby na již ustáleném elektronickém vzoru opakovaně. Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 Kč částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka), tj. částka. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem částka x 3 = částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je tedy povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.