Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 71/2020-42

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 18 862,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 31. 7. 2018 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného uhrazení celé částky.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 14 002,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 211,42 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 750,02 Kč od 15. 6. 2018 do 30. 7. 2018, zákonný úrok z prodlení z částky 7 890,02 Kč od 31. 7. 2018 do zaplacení a úrok ve výši 28 % ročně z částky 12 750,02 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 31. 7. 2018 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 600 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného uhrazení celé částky. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 14 002,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 211,42 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 750,02 Kč od 15. 6. 2018 do 30. 7. 2018, zákonný úrok z prodlení z částky 7 890,02 Kč od 31. 7. 2018 do zaplacení a úrok ve výši 28 % ročně z částky 12 750,02 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 18 862 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,31 Kč (ve výši 8,05% ročně z částky 12 570,02 Kč od 31. 3. 2017 do 14. 6. 2018), kapitalizovaný úrok ve výši 2 211,42 Kč (tj. úrok ve výši 28% ročně z částky 12 750 Kč od 4. 11. 2017 do 14. 6. 2018), zákonný úrok z prodlení z částky 12 750,02 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 28 % ročně z částky 12 750,02 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 114 Kč (kdy tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, z administrativního poplatku zápůjčky ve výši 11 666 Kč a odměny ve výši 2 000 Kč). Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 11. 2017. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplatila, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když poslední splátka byla uhrazena 23. 3. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dosud zbývající části, a to dlužné jistiny ve výši 12 750 Kč a dlužného poplatku 6 112,90 Kč. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze stejného data. Ke dni postoupení zaplatila žalovaná na předmětnou pohledávku částku ve výši 15 140 Kč. Žalovaná byla řádně před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalované splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznické kartě klienta a dále bylo ověřeno, že žalovaná není v insolvenci.

2. Žalovaná uvedla, že je v současnosti ve špatné situaci, když je výkonu trestu a žádá, aby případně byla zavázána zaplatit dlužnou částku ve splátkách.

3. Soud provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 114 Kč (kdy tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, z administrativního poplatku zápůjčky ve výši 11 666 Kč a odměny ve výši 2 000 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 1. 2017.

4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek (strana 28 ze 159) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena na současnou žalobkyni. Když tato skutečnost byla žalované sdělena dopisem ze dne datum. Současně v tomto oznámení byla i výzva k úhradě dlužné částky, když tyto y byly žalované zaslány 13. 7. 2018, jak bylo zjištěno z podacího lístku.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky.

6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná za celou dobu na tuto tvrzenou pohledávku uhradila 15 140 Kč.

1. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná pracuje jako anonymizována tři slova, je vdaná, má učňovské vzdělání, bydlí v obec a pracuje v obec. Dále uvedla, že mzda činí 11 200 Kč a další příjem domácnosti je ve výši 6 823 Kč, když domácnost má celkově 3 příjmy. Ačkoliv uvedla, že externí splátky zápůjček činí 1 300 Kč, současně uvedla, že nemá zápůjčku u jiné společnosti. Je nájemníkem. Její celkové odhadované výdaje činí 13 000 Kč. Doložila pracovní smlouvu, výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a alimenty, bez jakékoliv konkretizace, o jakou u se má jednat. K zákaznické kartě nebyly doloženy výplatní pásky ani jakékoliv y prokazující výdaje žalované. Není uvedeno, co přesně představuje další příjem domácnosti, ani, o příjem jaké osoby se má jednat.

1. Z popisu pracovní činnosti Vězeňské služby ČR soud zjistil, že žalovaná je ve výkonu trestu, je zařazena na pracoviště anonymizováno od datum, současně z žádosti o provádění srážek soud zjistil, že v současnosti je jí strhávána částka 2 000 Kč představující výživné na dítě a v lednu činila její mzda 6 786 Kč.

1. Podle § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

1. V dané věci se jedná o nárok žalobkyně, vyplývající z jí tvrzeného spotřebitelského úvěru, kdy předchůdce žalobkyně měl, na základě smlouvy o zápůjčce, žalované poskytnout částku 20 000 Kč a v této smlouvě se dále měli dohodnout na úrocích, administrativním poplatku a poplatku za bezhotovostní inkaso.

1. Podřazením zjištěného skutkového stavu, pod shora citované zákonné ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části nedůvodná.

1. Předtím než poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr, je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru.

1. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. číslo o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (judikatura NS  ).

1. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, když žalovaná, jak bylo prokázáno z tabulky umoření, vrátila částku 15 140 Kč. Dále bylo prokázáno, že poskytnutí této finanční částky došlo na základě spotřebitelské smlouvy, smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně však řádně nezkoumal ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet předmětný úvěr, když se spokojil pouze s vágním vyplněním zákaznické karty, bez toho, že by informace zde uvedené ověřil. Současně se nezabýval výdajovou stránkou, když neověřil ani částku, kterou je žalovaná povinna hradit za bydlení a ani se nezabýval výdaji na cestovném, když žalovaná v jiné obci bydlí a v jiné pracuje. Co se týká příjmu, měla být předložena pracovní smlouva a nějaký další dokument (důchod, dávky) bez toho, že by bylo konstatováno, o jaký příjem se má jednat. Současně nebylo ze strany žalující zkoumáno, jaké další příjmy má mít domácnost, když je v tomto pouze uvedena souhrnná částka, ačkoliv je současně uvedeno, že domácnost má mít 3 příjmy. Rovněž je v rozporu tvrzení, že žalovaná neměla půjčky u jiných společností, ale současně je vyplněna kolonka externí zápůjčky. Výplatní pásky, výpisy z účtu ani nájemní smlouva předloženy nebyly, tedy nemohlo být ověřeno, jakou mzdu žalovaná skutečně pobírá ani jaká je výdajová stránka žalované, případně celé její domácnosti, když měl být uveden příjem za celou domácnost.

1. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána, aby soudu doložila na základě jakých skutečností a jakých údajů, posuzovala schopnost žalované splácet předmětný úvěr, soudu nedoložila ani nedotvrdila jiné skutečnosti než pouhé vypsání zákaznické karty a skutečnost, že žalovaná nebyla v insolvenci. Žalobkyně se rovněž nedostavila k jednání, svou neúčast z důvodu hospodárnosti omluvila, avšak tímto nedostavením se k jednání se vzdala možnosti být dle poučena a potřebě dotvrzení a doložení těchto tvrzení, týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně porušil povinnost stanovenou zákona o spotřebitelském úvěru a smlouva je tedy absolutně neplatná.

1. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 20 000 Kč, když žalovaná vrátila pouze 15 140 Kč, a proto ve v zbývající části (4 860 Kč) se žalovaná dopustila bezdůvodného obohacení ve smyslu , , dále jen o.z., a je povinen žalobkyni zbývající částku vrátit, a proto soud žalobě v této části vyhověl, když vyhověl i co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, avšak až od doručení výzvy k plnění, když datum doručení výzvy soud určil v souladu s domněnkou zakotvenou v  o.z.

1. S ohledem na současnou situaci, kdy žalovaná je ve výkonu trestu a vydělává si částku necelých 7tisíc měsíčně a s ohledem na přiznanou částku, soud vyhověl žádosti žalované, a rozhodl ve smyslu o tom, že žalovaná může předmětnou částku uhradit ve splátkách, a to ve výši 600 Kč měsíčně. Částka byla zvolena s ohledem na současné možnosti žalované, když vyšší částka by znamenala nemožnost splácení, ačkoliv je vidět snaha žalované vydělávat peníze, když při výkonu trestu je zaměstnaná, a žalobkyni by hrozilo, že žalovaná svůj závazek neuhradí vůbec. Částku ve výši 600 Kč je žalovaná schopna hradit a předmětná částka by měla být zaplacena cca za 8 měsíců.

1. Ve zbývající části soud žalobu zcela zamítnul, když se jednalo o požadavky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy, a proto nárok na jejich zaplacení žalobkyni nevznikl.

1. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, neboť ačkoliv je to žalovaná, která byla z větší části úspěšná ve věci, žádné náklady ji nevznikly, a proto ji nebyly přiznány.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, Velkomoravská 4.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.